Ve filmu, který v sobotu uvádí stanice Warner TV, hraje hlavní roli Jim Carrey; je tu úplně jiný než pitvořící se bavič, jak jej diváci převážně znají, a skvělý.
Paradoxní je, že před ním stejnou úlohu odmítli Matt Damon či Tom Hanks a že sám Carrey ji řadí ke svým nejméně oblíbeným, dokonce lituje, že nabídku přijal. Pravda, u kritiků tehdy film nezabral.
Vyšší hodnocení dostává od diváků, kteří mu odpouštějí delší metráž i pomalejší tempo, protože na oplátku dostávají humor, romantiku, poctu klasické kinematografii a kupodivu méně politiky, než by naznačovalo dobové zasazení příběhu do roku 1951.
Hrdinou je hollywoodský scenárista, který cestou k výslechu před Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti zažije autonehodu, po níž ztratí paměť.
Octne se v městečku, kde jej omylem považují za ztraceného válečného hrdinu, včetně vojákovy snoubenky či jeho otce, kterému pak domnělý syn pomáhá s opravou místního kina Majestic.
Jenže když v sále uvidí film, k němuž sám napsal scénář, paměť se mu vrátí a musí řešit nevšední dilema: jestli se má vrátit ke své původní identitě, nebo setrvat v novém životě, který si oblíbil.
Americká éra takzvaného honu na čarodějnice se sice ve snímku odráží, ale sotva kdo by mohl zrovna Darabonta podezírat z náklonnosti ke komunismu.
Narodil se totiž ve francouzském uprchlickém táboře maďarským rodičům, kteří utíkali z Budapešti po krvavě potlačeném povstání v roce 1956.