Kurtu Cobainovi je 27 let. Je bohatý, slavný, jeho kapela Nirvana změnila tvář rockové hudby, zná ho prakticky celý svět. O nic z toho nestál, alespoň podle vlastních slov. Teď sedí doma v garáži, píše dopis na rozloučenou a je pevně rozhodnut prohnat si hlavu kulí. To, že kromě milionům fanoušků a fanynek bude chybět manželce a malé dcerce, ho nijak netrápí. Je to rozmazlený, citově nevyrovnaný ufňukaný sebestředný sobec, nebo oběť nelítostného hudebního průmyslu?
Ten rozcuchaný výrostek v koženém křiváku, který se mu zničehonic zjevil před očima, v tom má jasno. Jmenuje se John Simon Ritchie, ale všichni mu říkají Sid Vicious. Byl členem britské punkové kapely Sex Pistols a Kurtovi přišel od plic říct, co si o jeho chystaném demonstrativním odchodu ze světa myslí. Zároveň dělá všechno proto, aby mu jej vymluvil. Ale Kurt Cobain se už rozhodl.
Kurt a Sid z pera britského dramatika a hudebníka Roye Smilese je hodinu a půl dlouhým dialogem o slávě a jejím destruktivním dopadu na křehkou psychiku. O osobních běsech, odpovědnosti nejen za sebe, ale i za své blízké. Představení je plné hořkosti, odevzdanosti, únavy, ale také nenuceného, byť jako dehet černého humoru.
Kurt a Sid80 % Galerie Malostranská beseda premiéra 15. ledna 2025 režie: Pavel Košatka hrají: Tomáš Dalecký, Daniel Kadlec |
Kurt Cobain ve vynikajícím přednesu Tomáše Daleckého je stejným dílem zmučené štěňátko, které by si člověk nejraději vzal domů, zabalil ho do deky a uvařil mu kakao, jako zpovykaný fracek. Neví si se sebou rady, ze všeho viní okolí a před problémy raději jednou provždy uteče, než by jim čelil. Dalecký grungeovou ikonu interpretuje unaveným pohledem, ztišenou intonací s občasnými záblesky jiskřivé (sebe)ironie, poukazující na Cobainův intelekt.
Proti němu stojí energický hédonik Sid Vicious, jehož Daniel Kadlec ztvárnil jako přímočarého „dělnického“ pankáče, který nemá potřebu se rýpat ve svém nitru a žije zcela dle maximy „no future“. Snad jediné, co má s Kurtem společného, je drogová závislost. A přesto dokáže udeřit na tu správnou strunu, která v Cobainovi alespoň na chvíli dokáže rozeznít něco jako sebereflexi.
Jak se představení chýlí ke konci a ve vzduchu je čím dál intenzivněji pach střelného prachu, lze se jen těžko ubránit pohnutí a dojetí. Kurt a Sid není rockový kabaret nebo muzikál, o hudbu ve hře vlastně ani tak moc nejde. Je to citlivě zahraná a zrežírovaná rozprava dvou osamělých lidí na okraji společnosti, jakkoliv to především v Cobainově případě zní jako protimluv. Navíc díky prostorám, v nichž se Kurt a Sid odehrávají, máte oba protagonisty jako na dlani, což je další plus.