Na nevkusné umístění boxu uprostřed prostranství před hotelem Alessandria na třídě SNP upozornil na sociální síti X hradecký učitel Miroslav Půža. Box stojí na okraji parkoviště u zastávky MHD jen asi půl metru od kamenné sochy Květ Polabí, kterou Preclík vytvořil v roce 1968.
„Přijde vám to normální?“ napsal Půža v příspěvku, v němž označil členy vedení města.
Radnice se však brání, že o záměru nevěděla. Výdejní boxy totiž nepodléhají schvalování úřadu.
„My jsme se to dozvěděli ve čtvrtek na veřejné schůzi na Slezském Předměstí, kde se na to někdo ptal. Bylo to pro nás zděšení. Jako město hledáme možnosti, jak tyto věc regulovat,“ řekl náměstek hradecké primátorky pro urbanismus a architekturu Adam Záruba (Změna a Zelení).
Radnice si také nechala zpracovat manuál pro reklamu a kultivační strategii, jak zacházet s veřejným prostorem. Dokumenty veřejnosti představí v dubnu. Na umisťování výdejních boxů však nejspíš nebudou mít přímý vliv.
Reakce na okupaci
Umístění boxu kritizuje také předseda spolku Unie výtvarných umělců Hradec Králové Lukáš Bezvoda. Podle něj současná situace vybízí k úvahám, zda by si Preclíkův Květ Polabí nezasloužil přemístit někam, kde více vynikne. Například do parku.
„Umístění boxu mi přijde hrozně nevkusné. Já také AlzaBox rád využívám, ale nechápu, proč není u zdi. Ta socha potřebuje svůj vlastní prostor. Napadlo mě, že by třeba krásně vynikla na jiném místě,“ vysvětluje Bezvoda.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Socha však byla hradeckým rodákem vytvořena speciálně pro tento prostor. Vladimír Preclík na ní pracoval v letech 1968 a 1969 v reakci na sovětskou okupaci. Před hotelem Alessandria nahradila v roce 1970 kovovou konstrukci s rudými hvězdami.
„Květ Polabí patří mezi Preclíkovy první realizace ve veřejném prostoru. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy roku 1968 se Preclík začal věnovat tématům protestu a vzdoru, přičemž často využíval symboliky rostlin. V této protestní linii vytvořil například Černou sněženku, Bodlák z Čech nebo Srpnový květ,“ uvádí databáze Sochy a města Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.
Sousoší tvoří osm segmentů umístěných k pomyslnému středu, které tvarem připomínají rozevřený květ. Dílo má průměr tři metry. Databáze zmiňuje, že je z pískovce, ale historička umění Martina Vítková v článku Deníku v roce 2012 vysvětlovala, že jde o magmatickou horninu trachyt. Vyvřelina je mnohem tvrdší než pískovec, sochaři ji používali nejčastěji v šedesátých letech.
Společnost Alza se po kritice rozhodla výdejní box z těsného sousedství sochy přesunout.
„I když jsme při instalaci postupovali v souladu se smlouvou s majitelem pozemku, uznáváme, že umístění tohoto AlzaBoxu se nám nepovedlo. Situaci aktivně řešíme a pro AlzaBox už nyní hledáme vhodnější místo,“ uvedla mluvčí firmy Eliška Čeřovská.
Ředitel Galerie moderního umění v Hradci Králové František Zachoval však upozornil, že nevhodně umístěný AlzaBox je jen špičkou ledovce. Zařízení vyrostlo na okraji hotelového parkoviště, které leží hned vedle sochy.
„Box nyní tuto situaci nasvítil, ale že je hned vedle té sochy parkoviště, dosud nikomu nevadilo. Když tam zaparkujete auto, jste přímo nalepení k Preclíkově soše. Je to bolest Hradce i na dalších místech, že památky nemají svůj prostor. Třeba u kašny na Velkém náměstí se také parkuje velmi těsně,“ upozornil Zachoval.
Šéf galerie považuje Květ Polabí za nejlépe umístěné umělecké dílo ve veřejném prostoru, které Hradec Králové z druhé poloviny minulého století má.
„Když se podíváme, co se tady vytvořilo ve druhé půlce 20. století, není tu lepší příklad sochy v intravilánu obce, která by z urbanistického hlediska odpovídala hmotě budov, komunikaci a prostoru v okolí. To je dodnes hodně opomíjeno. Dnes se umístí socha do prostoru, ale už se tolik nehledí, co je kolem,“ upozorňuje na kvality instalace František Zachoval.
