Magnesia Litera oznámila nominace. Šanci mají Klabouchová, Pitínský i Hussar

V kategorii debut roku nominaci získaly román Letnice – Rozpomínání na konec světa Miroslava Hlauča, příběh pro děti a mládež Zvon Martina Čepy a básnická sbírka Místní od Lubomíra Tichého.

Hlaučovy Letnice nefigurují jen mezi debuty, ucházejí se také o prózu roku. Prózou roku se také mohou stát tituly Lover/Fighter Kristiny Hamplové a Domácí potřeby Jana Antonína Pitínského.

Letnice ze zapadlého horského městečka, v němž dosud fungují zázraky, se potýkají počátkem 20. století s nástupem moderní epochy. Román s prvky magického realismu a postmoderny ukazuje podle poroty obraz proměňujících se časů, dějinných přeryvů a hrozeb.

Lover/Fighter rozvíjí motiv obchodování s papouščím masem, které vyvolává v lidech agresi. „Experimentální novela, která popisuje stejně osvěživě atmosféru středočeského satelitního městečka i dystopické obrazy metropole sežehnuté klimatickou změnou, je příslibem zrodu originální vypravěčky,“ uvedla porota o Hamplové.

Domácí potřeby jsou prózami spisovatele, dramatika a režiséra Pitínského, složenými z malých příběhů z obyčejného života. Postavy připomínají figurky zachycené v české literatuře už dříve, vážou se k Luhačovicím. Porota poukázala „na fantaskno ukryté pod povrchem všednodennosti, nedoslovnost a tajemství“.

Mezi detektivkami mají nominace tři autorky. Dceřina kletba Terezy Bartošové zavede čtenáře do Příbrami, různými cestami a vyprávěcími postupy přitom udrží napětí do konce. Panoptikum pana Perkinse Ilony Dobrovolné prolíná objev lidských ostatků z konce 19. století s dějem z roku 1907. Titul Dravé zvěři napospas loňské vítězky Litery za detektivku Jany Jašové představuje psychologický thriller zasazený do vánoční atmosféry.

V kategorii fantastika se prolínají minulé a fantazijní světy. Jakub Hussar v X-Talu pokračuje v mapování fiktivního Coraabu. Horor Ignis fatuus Petry Klabouchové čerpá námět z šumavských paranormálních příběhů a normalizační atmosféry v pohraničí. Meziměsta Lukáše Vavrečky jsou reakcí na pandemii prostřednictvím magického realismu.

Pořadatelé v úterý oznámili nominace i v kategoriích poezie, kniha pro děti a mládež, naučná literatura, nakladatelský čin, překlad, publicistika a humoristická literatura.

Potřetí se také bude udělovat čestná cenu pro osobnosti, jejichž práce není přímo spojena s vydáváním knih, za přínos knižní kultuře. „Bude také vyhlášena Kosmas – cena čtenářů. Čtenáři o ní hlasují už od ledna,“ dodali pořadatelé.

Určitou protiváhou pro Magnesii Literu je od letoška Cena literární kritiky, která vyhlašuje pouze nejlepší prózu a poezii. Vítězkami se staly Emma Kausc za prózu Narušení děje a ukrajinská autorka Iryna Zahladko za básnickou sbírku Jak se líčit v nemoci. Oba tituly v užších nominacích na Magnesii Literu chybějí.

Loni se hlavním vítězem Magnesie Litera a knihou roku stala literární prvotina rusistky Aleny Machoninové. Podle Mandyse se po jejím vyhlášení prodal více než dvanáctinásobek výtisků než před oceněním. „Doufáme, že se tak bude dařit i vítězům letošního ročníku,“ řekl Mandys. Knihou roku se podle něho nutně nemusí stát próza, může jít o poezii nebo třeba naučnou literaturu.

Magnesia Litera letos zvýšila odměnu pro hlavního vítěze na 200 tisíc korun. Letošní novinkou také bude účast autorů na akci Knižní lázně v červnu v Mariánských Lázních.

Adblock test (Why?)