Soubor Cirque du Soleil už za dobu své čtyřicetileté existence přišel s nejednou velkolepou show. KURIOS – Kabinet kuriozit je jeho pětatřicátým představením; a zároveň i jedním z nejlépe hodnocených.
Premiéru mělo v Montrealu v roce 2014 a vidělo jej více než šest milionů diváků v pětatřiceti městech celého světa. Soubor odehrál více než tři tisíce repríz a s dalšími se letos chystá i do Česka. Co tedy diváky na Letenské pláni vlastně čeká?
Jako „kabinety kuriozit“ se označují sbírky předmětů a artefaktů, které vznikaly především v Evropě v době renesance. Jednalo se o předchůdce dnešních muzeí a aristokraté, členové vyšší třídy i vědci zde shromažďovali historické relikvie, umělecká díla nebo tajemné suvenýry z cest.
Michel Laprise, autor a režisér KURIOS, spojil padesát umělců z jednadvaceti zemí a vytvořil podobný kabinet kuriozit. Jako rámující narativ zvolil laboratoř usazenou v druhé polovině 19. století. V ní se ovšem dějí zázraky a kouzla.
„Strávil jsem spoustu času kolem šapitó. Když jsem se na něj podíval, připomínalo mi ocelovou anténu chytající neviditelnou energii, která se následně přelévá i do jeviště. Začal jsem snít o příběhu muže, který vynalezl portál využívající elektrickou energii k tomu, aby mohl přejít do jiné dimenze. V portálu jsou ukryté všechny sny, které jenom čekají, až je bude někdo opravdu snít,“ říká Laprise.
Kvůli představení začal více zkoumat vznik a fungování elektřiny. „Zjistil jsem, jak ji v 19. století vynalezli. A do té doby jsem se zamiloval! Protože právě v ní bylo vynalezeno nejvíce věcí, které spojují lidi. Je to podobné jako v naší éře internetu a mobilních telefonů,“ dodává Laprise, který tak pro show vycházel ze žánru steampunku.
Jedná se o podžánr sci-fi, který vznikl v 80. letech 20. století a zaměřuje se na technologie založené na páře jako hlavním zdroji energie. Vynálezy té doby ovšem představuje jinak, a nebo si je rovnou vymýšlí. „Náš steampunk je jako žádný jiný. Neděláme totiž dokument, děláme věci živější, divočejší a svobodnější,“ usmívá se Laprise.
Ambicióznímu nápadu tak odpovídá i prostor, v němž se představení odehrává. Na Letenskou pláň přijede velké šapitó, které se pne do výšky devatenácti metrů. Je podepřené čtyřmi stožáry a pojme 2 500 diváků. K jeho postavení je potřeba stočlenný tým a více než 1 200 kolíků.
Magická laboratoř
Hledač, hlavní postava celé show, je humanista a vědec, který věří v paralelní svět, v němž existují bláznivé vynálezy i neobvyklé předměty. Jednoho dne mu díky portálu oživnou před očima právě ty předměty, které kdy během svých cest posbíral.
Scéna svou atmosférou ovšem odkazuje na počátek průmyslové revoluce 19. století. „Je to jako kdyby se setkal Jules Verne s Thomasem Edisonem v alternativní realitě, mimo čas,“ vysvětluje scénograf Stéphane Roy.
Prostoru pro představení dominují dvě struktury nazývané „kabinety“. Jedna zkoumá téma zvuku a druhá téma elektřiny. Vidíme je na jevišti, jemuž dominuje velký ocelový oblouk. Vypadá jako ústa železničního tunelu a skrz něj na scény vstupují a zase z ní vystupují umělci.
Právě to je silná stránka společnosti Cirque du Soleil. Představení se skládá z několika čísel, a těžko vybrat, který performer je lepší. Jsou to akrobaté na speciální síti, kteří skáčou několik metrů do vzduchu? Nebo akrobatka, který jezdí u stropu na kole vzhůru nohama?
Neodmyslitelnou částí show jsou kostýmy a rekvizity. Pro představení bylo vytvořeno více než sto kostýmů a 464 rekvizit, což je vůbec nejvíc v historii Cirque du Soleil.
Mobilní vesnice Cirque du Soleil, která kromě velkého šapitó zahrnuje také jeden velký vstupní stan, umělecký stan, kuchyň, kanceláře či sklady, se do Prahy přesune na konci srpna. První představení odstartuje na Letenské pláni 3. září. Poslední show tu Cirque du Soleil odehraje 28. září.
