„Všechno na mě najednou padlo. Přestal jsem mluvit, úplně jsem ztratil hlas – a to mě dorazilo. Psychicky jsem byl na dně, vyždímaný jako hadr,“ vzpomíná zpěvák. Co mu v nejtěžších chvílích pomohlo znovu se postavit na nohy? Jak vznikal duet, který spolu s tátou ještě stihli natočit? A stačili si spolu všechno říct?
Když jsem koncem června 2021 dělala rozhovor pro týdeník TÉMA s vaším tátou – necelý měsíc předtím, než zemřel –, ptala jsem se ho, jaké je jeho pouto k Lukám pod Medníkem. Odpověděl, že se tam téměř narodil, že kousek bývala trampská osada Toronto a v roce 1947 si tam jeho rodiče postavili chatku. Vzpomínal, že už krátce po narození ho tam vzali na víkend a od té doby to tam miloval. Jaké je vaše pouto?
Musím říct, že historie se tak trošku opakuje. Do Luk jsem jezdil od dětství a přes dvacet let tam žiju. Jsou pro mě srdeční záležitostí. Miluju to tam, tak jako táta kdysi. Právě tam jsem našel svou životní lásku, svou milovanou manželku Kačku. Letos uplyne třicet let od našeho prvního rande. V Lukách jsme také vychovali obě naše dcery – dnes pětadvacetiletou Verunku a jednadvacetiletou Barunku.
Najednou mi začali házet klacky pod nohy lidé, od nichž bych to nikdy nečekal. A okolnosti se sešly tak, že jsem si prostě nemohl dovolit zastavit. Tlak v tu dobu byl enormní.