Fred Kramer nafotil reklamy na rtěnky, bižuterii, klobouky, rukavice, porcelán, keramiku, číše, tranzistorák, motorky, brýle, umělé květy i kufříkový gramofon. Při tom používal všemožné fotografické techniky, které dokázaly upoutat. Některé odkazují i na avantgardu.
Za Kramerova života ani po jeho smrti v polovině 90. let se dosud nekonala žádná velká výstava jeho snímků, nicméně své fotografie představil na třeba Světové výstavě Expo 58 nebo na výstavě Česká móda 1940-1970.
„Kramer se zatím takové pocty nedočkal. A nikdy jsme jeho fotografie zatím nevystavili kromě několika málo ukázek zařazených do stálé expozice a do výstavy České fotografie 20. století,“ uvedl na vernisáži výstavy ředitel Uměleckoprůmyslového muzea Radim Vondráček.
Expozice se mohla uskutečnit především díky tomu, že její kurátor a teoretik fotografie Jan Mlčoch získal v 90. letech Kramerovu pozůstalost od jeho ženy Heleny. „Kramerovo celoživotní dílo bylo vyvezeno z ateliéru v Adrii na Zbraslav a tam bylo uloženo v jakémsi paneláku v sušárně,“ přiblížil Mlčoch, který se stará o všechny sbírky fotografií Uměleckoprůmyslového muzea.
Kramer tehdejší reklamu ozvláštnil propojením nabízeného zboží s ženskou krásou. Spolupracoval s herečkami a manekýnami, například s Annou Pitašovou, Janou Sedlmajerovou, Růženou Polákovou a Olgou Schoberovou. Je mimo jiné autorem portrétů herečky Soni Červené. Proslavil se i snímkem Košířská madona, ze které se stal symbol Revolver Revue i v hospody na pražské Klamovce.
Ostatní fotografové podle Mlčocha dámu postavili do strnulé pózy, ale Kramer dokázal s modelkami dobře pracovat v exteriéru a na rozdíl od jiných i reklamu odlehčit.
Kramer se narodil do židovské rodiny ve Frýdku-Místku a už v jedenácti letech prováděl první fotografické pokusy. Studoval na pražské Státní grafické škole, kde byl jeho učitelem kreslení grafik Jan Kolumbek. „Nechával studenty kreslit podle předloh klasiků, aby se naučili v kresbě a poté ve fotografii pracovat se stínem a s kompozicí,“ dodal kurátor Mlčoch.
Poté Kramer absolvoval Jednoroční mistrovskou školu fotografickou pod vedením tehdejší nejvýznamnější autority ve fotografii Karla Nováka. „Novák už od začátku 30. let vedl studenty ke kolektivní práci. Vytvářeli reklamní fotografie a kompozice. Dělali montáže a abstraktní fotografie,“ popsal Mlčoch Kramerovy začátky.
V následujících letech Kramer působil také v ateliéru Jindřicha Vaňka. Ten stejně jako Novák kladl velký důraz na portrét. „To z Freda Kramera udělalo výjimečnou osobnost na poli reklamy. Protože mnoho žáků, například Jaromír Funke, umělo brilantně sklo, kovy a materiály, ale není moc těch, kteří dovedli udělat lidskou tvář, postavu a propojit ji s prodávaným materiálem. V tom byl po celá desetiletí právě Fred Kramer naprostou jedničkou,“ upozornil Mlčoch.
Kramer následně zažil čtyři koncentrační tábory i snahu komunistického režimu chlubit se na „nepřátelském“ Západě barevnými snímky československého skla, bižuterie a textilu. Před nacismem se fotograf chtěl odstěhovat do Peru, což se mu nepodařilo. V koncentračních táborech prožil tři roky a při osvobození vážil pouhých 39 kilogramů.
Po válce dostal práci v první soukromé fotografické agentuře Illek & Paul a zaměřil se na propagační fotografii. „Fred Kramer byl hodně orientovaný na takzvaný lehký průmysl. To znamená na bižuterii a sklo,“ upřesnil Mlčoch. „Jsou to snové fotografie z komunistického ráje, ze země hojnosti, kde se lidé pohybují jenom ve společenských šatech a stoly se prohýbají pod lahůdkami,“ usmál se kurátor.
Na výstavě jako v obchodní pasáži
Fred Kramer fotil pro Skloexport, Jablonex, Centrotex, Lignu, Tukový průmysl či Kovo. V druhé polovině 50. let fotograf intenzivně spolupracoval s nově založeným Domem módy v Praze. Jeho velkoformátové snímky znají lidé z obchodních domů a jejich výloh.
I část výstavy má podle Mlčocha vypadat jako obchodní pasáž. Visí zde plakáty, obálky časopisů a kalendáře, na kterých Kramer spolupracoval s grafiky. Pozadí expozice má „pudrovou“ barvu a osvětlení je ztlumené na 50 luxů, aby neutrpěly vystavené originály. Přebal gramofonové desky Jiřího Korna, na kterém dívka tančí s gorilou, jež na výstavu upoutává, však v muzeu k vidění není.
Komentovaná prohlídka výstavy se bude konat 22. dubna, 27. května a 24. června vždy v 18 hodin. Jinak je možné zhlédnout dílo Freda Kramera od úterý do neděle od 10 do 18 hodin, přičemž v úterý až do 20. hodiny.
Uměleckoprůmyslové muzeum pořádá o Kramerovi také přednášky. Ta nejbližší s názvem „Fotograf Fred Kramer. Rub a líc života a reklamy“ se uskuteční na začátku května.
Základní vstupné stojí 150 Kč a snížené 80 Kč. Návštěvníci se vstupenkou dostanou zdarma i vstup do Galerie Josefa Sudka, kde se do června koná výstava Josef Sudek: Periferie.