Za jakých okolností píseň Jsi ve mně napořád vznikla?
Píseň vznikla jako vzpomínka na kouzlo a sílu první lásky, která nás už navždy jako lidi promění. Ten moment vzpomínání a vědomí nezadržitelného toku času v našich životech tam je myslím pořád silně přítomný. Song samotný ale pro mě osobně pak dostal ještě jiný význam s tím, když jsem se dozvěděl, že můj děda trpí vážnou a vzhledem k jeho věku už nevyléčitelnou nemocí. Pořád tu mám v telefonu nahraný vzkaz dědovi od Aničky, když ho pozdravovala a povzbuzovala. Plakali jsme pak spolu s dědou při jejím poslechu, než navždy odešel a dnes tu pláču znovu a sám.
Plánoval jste už od začátku, že to bude duet s Aničkou?
Měl jsem ji od počátku na paměti, ale nebyl si jistý, jestli na tu nabídku kývne. Vždycky jsme si byli lidsky sympatičtí, protože oba se pohybujeme ve světě, kterému se říká šoubyznys, a zároveň jsme do něj tak úplně nezapadali. Pojilo nás i to, že oba milujeme hudbu a nechtěli jsme se té šance tvořit dál ani jeden vzdát. Už v případě odchodu kamaráda Davida Stypky mi bolestně docházelo, že tahle krutá nemoc si vzala člověka, který ještě mohl napsat a zpívat spousty krásných písní. U Aničky je to podobné. Upřímně jsem si pak v čase vydání písně přál, aby přitáhla pozornost i k její sólové tvorbě.
Jak se vám s ní spolupracovalo? Jaká to byla zpěvačka a hlavně jaký to byl podle vás člověk?
Víte, tady v té otázce se spojuje hodně různých věcí. Někdo může být fantastický zpěvák, ale charakterově nedobrý člověk. Anička byla fakt skvělá ve všech směrech, proto ji tolik lidí obdivovalo. Ve mě vložila svoji důvěru a já se ji snažil nezklamat. A ona to měla myslím stejně. Tahle píseň nás spojila umělecky i lidsky a vzniklo mezi námi křehké pouto. Ještě v týdnu jsme si psali. Moc teď myslím na celou její rodinu a chci jí vyjádřit upřímnou soustrast v těchto těžkých chvílích.
V rozhovoru s Aničkou před dvěma lety jsme se bavili mimo jiné o ezoterice a také o tom, jakou roli v našich životech hrají náhoda či osud. Probírali jste společně při práci na písničce a klipu i podobné věci?
Ano, řešili jsme to. Víte, já si teď doopravdy myslím, že ta píseň je malý zázrak… I během natáčení videoklipu se tam potkalo vše tak, jak mělo. Nikdy na tu atmosféru za klavírem při natáčení našich zpěvů nezapomenu. Jako by se zpomalil čas. Z toho klipu je to myslím i patrné. Je mi strašně líto, že si tu skladbu nikdy spolu nezazpíváme na živo. Ona mi později sama řekla, že jsme s Ondrou (ODD, producent písně – pozn. red.) možná poslední, kdo její hlas umělecky zaznamenali. Přiznávám se vám, že jsem si tu možnost nebyl schopný připustit. Prostě nebyl a ještě ani teď úplně nejsem…
Režíroval jste i klip, v němž hraje Rostislav Novák starší. Proč právě on? Má jeho účast nějaký hlubší význam?
Volba Rosti Nováka, stejně jako volba Aničky, byla volbou autentického člověka. Někoho, kdo věří v lidské hodnoty a miluje práci, kterou dělá. Námět se týkal ztráty bližního člověka a touhy se s tou ztrátou vyrovnat a hlavně být i vděčný za společně prožitý čas, který nám byl vyměřen. O Aniččině síle myslím svědčí i to, že to byla právě ona, která mě podporovala v tom, ať se ztvárnění tak nelehkého námětu nebojím.