Řetězce v jednotlivých městech mají dohromady stále stejný obrat, část peněz ale musí jít do marketingu, provozních nákladů i do samotné rekonstrukce prodejen. „Už to dávno není tak, že čím je větší konkurence, tím je menší cena,“ tvrdí. Podle něj se pak musí projevit větší konkurence i v maržích řetězců. Pokud některý z řetězců ČR opustí, budou se muset obce vyrovnat s „krabicemi“, které v obcích vyrostly, dodal.
Rozuměl si tak se svým předřečníkem, předsedou svazu Martinem Pýchou. Ten mimo jiné upozorňoval na problém, že se v ČR prodává extrémní množství potravin ve slevách, také roste podíl privátních značek řetězců. Podle něj ale často v Evropě jsou buď slevy nebo privátní značky, ČR ale má oboje.
Zisky největších řetězců v posledním období klesají. Například Kauflandu v uplynulém roce klesl čistý zisk o 31 procent na 2,3 miliardy korun, celkové tržby činily 76,5 miliardy Kč. Řetězec Lidl, který spolu s Kauflandem patří pod skupinu Schwarz, pak dosáhl za zkrácené období od března do prosince 2023 čistého zisku 3,1 miliardy s tržbami 66,7 miliardy korun. Předtím šlo v období od 1. března 2022 do konce února 2023 o čistý zisk 5,2 miliardy korun s tržbami 84,4 miliardy Kč.
Počet malých prodejen se smíšeným zbožím podle posledních dat v ČR předloni znovu klesl, o 137 míst na 11 701. Za předchozí čtyři roky je těchto obchodů s rozlohou do 400 metrů čtverečních o téměř čtyři stovky méně. Ve srovnání s rokem 2017 pak ubylo více než 2 000 malých prodejen a proti roku 2007 se jejich počet snížil o asi 4 600. S odkazem na data agentury NIQ o tom loni informovala Asociace českého tradičního obchodu, kde je předsedou také Březina.