„Nepostavili je před soud, nedostali právo na obhajobu ani právo na řádný proces. Podvedli je, spoutali, posadili do letadla, unesli a poslali do koncentračního tábora v Salvadoru,“ hřímal ve středu autoritářský vůdce Venezuely. „Nayib Bukele by neměl být spoluviníkem tohoto únosu, protože naši chlapci nespáchali ve Spojených státech žádný zločin, žádný,“ podotkl s odkazem na salvadorského prezidenta.
Právě tento středoamerický „cool diktátor“, jak se prezentuje, se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem dohodl na přijímání vyhoštěných ilegálních migrantů a vězňů odsouzených za těžké zločiny – včetně amerických občanů. A přestože to soud v poslední chvíli svým verdiktem zarazil a nařídil deportace zatím na dva týdny pozastavit, migranti do Salvadoru skutečně doletěli.
Trump se v této věci odkázal na válečný zákon o nepřátelských cizincích z roku 1798. Ten takový krok umožňuje v době války a v případě lidí ohrožujících bezpečnost země, aniž jim musí být zaručen spravedlivý proces. Naposledy jej Američané použili za druhé světové války. Nyní šéf Bílého domu argumentoval, že jeho země čelí „invazi“ migrantů. „Je to špatná skupina, jak já říkám, hombres,“ řekl Trump.
„Ajaj, pozdě,“ vysmál se pak salvadorský prezident na síti X rozhodnutí amerických soudů. Migranti skončili ve věznici El Cecot ve městě Tecoluca, která je nechvalně proslulá velmi drsným zacházením s vězni. Otevřeli ji v roce 2023. Kapacitu má zhruba 40 tisíc vězňů, což z ní dělá zřejmě největší vězení na světě. Ve skupině více než 280 deportovaných jsou většinou Venezuelané a také třiadvacet Salvadorců.
Za roční pobyt první skupiny má středoamerická země dostat šest milionů dolarů (asi 144 milionů korun). „Vyčlenili jsme šest milionů dolarů, aby Salvador ubytoval tyto zahraniční teroristy, je to menší částka ve srovnání s tím, co by to stálo náš vězeňský systém,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Maduro ve středu také prohlásil, že do Salvadoru pošle „oficiální dokument“, v němž bude požadovat návrat venezuelských vězňů zpět do vlasti. Prý budou mít podporu „milionů“ venezuelských občanů. Ti v posledních dnech protestují v ulicích Caracasu a na plakátech mají fotografie zavřených mužů.
Některé už jejich blízcí poznali a stejně jako Maduro trvají na tom, že nic neprovedli. V šoku byla třeba matka čtyřiadvacetiletého Francisca Josého Garcíi Casiqua. Naposledy s ním mluvila po telefonu, kdy jí řekl, že bude deportován. „Myslela jsem, že je to dobré znamení, že ho vyhostí,“ vzpomíná Myrelis Casique Lópezová. Myslela si, že mluví o Caracasu, a už ho chtěla mít doma. Když se pak v neděli dívala na zprávy, poznala ho v zástupu mužů ve vězeňských mundúrech.
„Je to on. Poznávám jeho rysy,“ ukazuje na obrazovku se záběry ze Salvadoru. Zdůrazňuje, že je syn nevinný. Američané nicméně tvrdí, že vyhoštění jsou členy venezuelského gangu Tren de Aragua, který je zapletený do obchodu s lidmi, praní špinavých peněz či pašování drog. V lednu jej Trump zařadil na seznam teroristických organizací.
Jeho vláda však v souvislosti s víkendovou deportací nepředložila žádný důkaz, že konkrétní muži do gangu skutečně patří, upozornila televize CNN. Maduro ve středu ovšem oznámil i to, že jeho vláda přijme více repatriačních letů s venezuelskými migranty z USA.
A to pod tlakem sankcí, kterými Washington hrozil, pokud by odmítl. „Vrátíme všechny migranty, kteří byli zadrženi, abychom jim poskytli úctu, důstojnost a podporu a aby se mohli vrátit do své vlasti a ke svým rodinám,“ řekl autoritář, který už léta potlačuje opozici ve Venezuele a do exilu vyhnal statisíce lidí.