Martin Těšitel působí od roku 2022 jako provozní ředitel americké pobočky společnosti Linet. Ve své pozici zodpovídá za celkový chod firmy a strategické řízení na náročném trhu zdravotnických lůžek ve Spojených státech amerických. Běžným Američanům se podle něj nechce vracet do továren a pracovat u výrobních linek. I proto nebude jednoduché Trumpův sen o návratu výroby do USA naplnit.
Šéf americké pobočky Linetu v rozhovoru upozornil, že celá obchodní politika Donalda Trumpa je především rétorickým nástrojem, který se soustředí na nespokojené voliče. „Trump cílí na lidi, kteří pracovali ve fabrikách, a teď jsou bez práce. Chce je přesvědčit, že za to může globalizace a že on jim továrny vrátí. Ale otázka je, kdo v těch továrnách bude pracovat.“
Černý scénář nenastane
Celní válka Donalda Trumpa sice míří na dovoz zahraničních výrobků a komponentů, ale ve finále se bez importu americký trh neobejde. Podle něj americké firmy zahraniční komponenty potřebují, a to i v segmentu zdravotnické techniky.
„Mnoho amerických výrobců zdravotnické techniky si nechává komponenty vyrábět v Asii nebo jinde. Přitom jejich konečné produkty mají americkou značku a tváří se jako domácí výroba,“ konstatuje Těšitel.
Trumpův plán může firmu Linet významně zasáhnout. Pokud by došlo ke zvýšení cel na všechno evropské zboží o dvacet procent, znamenalo by to podle něj dvacetiprocentní nárůst nákladů.
Těšitel však věří, že tak černý scénář nenastane: „Globální trh je natolik propojený, že drastická jednorázová akce jednoduše neproběhne. Legislativa na to není připravená.“
Evropa ztrácí konkurenceschopnost
Linet do USA vyváží lůžka s vysokou přidanou hodnotou. Těšitel proto věří, že právě tento typ zboží má šanci ustát i případné obchodní turbulence. „Naše výrobky stojí na hodnotě, kterou přinášejí zákazníkům, ne na ceně železa. Kdyby někdo třeba pouze na železo uvalil padesátiprocentní clo, pořád se ve výsledku bavíme o zlomcích celkové ceny,“ vysvětluje.
Těšitel zároveň konstatoval, že Trumpův tlak na zahraniční partnery může mít i pozitivní dopad, konkrétně na Evropskou unii. Komplikované evropské podnikatelské prostředí podle něj brzdí inovace starého kontinentu.
Evropa by proto měla udělat víc pro konkurenceschopnost. „My se tady utápíme v regulacích. Místo abychom se soustředili na to, aby Evropa byla konkurenceschopná, tak řešíme spoustu jiných věcí.“
Přesun výroby zatím neplánujeme
Podle něj se Evropa potýká s výraznější zátěží než jiné regiony. „Zvětšení a náročnost regulatorních procesů brzdí inovace. Čeho je moc, toho je příliš.“
Na otázku, zda by případná Trumpova celní politika mohla vést k přesunu výroby Linetu z Evropy do USA, Těšitel odpověděl, že firma zatím nic takového neplánuje. „Sledujeme vývoj, ale přesun výroby je krajní možnost. Máme v Evropě efektivní výrobu a silné know-how.“
I když připouští, že by se situace mohla změnit, zatím zůstává optimistický. „Celní válka může být nepříjemná, ale věřím, že trh i politika se vyvíjejí a že zvítězí pragmatismus. Musíme být připravení, ale nepanikaříme.“
Co Trumpova celní politika reálně znamená pro evropské firmy? Proč se Američanům nechce zpět do továren? A co by měla Evropa změnit, aby mohla s USA lépe soutěžit? I na to odpovídal Martin Těšitel v Rozstřelu.