Osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, stál v čele katolické církve dvanáct let.
„Papež František zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty,“ uvedl v prohlášení Vatikán. „V 7:35 se římský biskup František vrátil k Pánu,“ uvedl podle agentury AP kardinál komoří Kevin Farrell, který povede Vatikán do zvolení nového papeže.
„Učil nás žít hodnoty evangelia s věrností, odvahou a univerzální láskou, zejména ve prospěch těch nejchudších a nejodstrčenějších,“ doplnil Farrell.
Proces volby nového papeže – konkláve – se zpravidla koná 15 až 20 dní po úmrtí pontifika. Od začátku 20. století však netrvala volba nového papeže nikdy déle než čtyři dny. Nejkratší bylo zvolení papeže Pia XII. v roce 1939 (dva dny a tři volební kola), nejdéle – čtyři dny a 14 volebních kol – se čekalo na papeže Pia XI. v roce 1922.
Poslední konkláve, které trvalo přes pět dní (50 dní a 83 volebních kol) se uskutečnilo v roce 1831, kdy byl zvolen papež Řehoř XVI. Papež František byl zvolen 13. března 2013 po dvou dnech konkláve a pěti volebních kolech.
Nastává devítidenní smutek
V Římě se krátce po oznámení papežovy smrti rozezněly zvony. Podle obvyklého scénáře budou papežovy ostatky připraveny do rakve, která bude vystavena v bazilice svatého Petra. Tam budou v příštích dnech proudit věřící. Začíná také období devítidenního smutku, přípravy na pohřeb i na volbu nového papeže kardinály, kteří se shromáždí v konkláve.
Papež František nechal nedávno reformovat pravidla pro konání papežských pohřbů, v rámci kterých budou pietní obřady střídmější.
Od února měl papež vážné zdravotní problémy. Od poloviny února až do konce března byl hospitalizován v nemocnici. Tam několikrát nastaly komplikace, které ohrozily jeho život, uvedl dříve ošetřující lékař Sergio Alfieri. Z nemocnice se papež vrátil na konci března, podle Vatikánu se jeho stav postupně zlepšoval.
Ještě v sobotu se přijel papež na invalidním vozíku pomodlit do vatikánské baziliky svatého Petra. V chrámu strávil v doprovodu svého ošetřovatele asi čtvrt hodiny, někteří z přítomných tam papežovi tleskali.
V neděli také krátce pozdravil věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ale nechal přečíst jednoho z kardinálů. Po návratu z nemocnice se několikrát ukázal na veřejnosti. V neděli s ním krátce jednal americký viceprezident J.D. Vance.
Boural tabu, vyzýval k míru
S nástupem papeže Františka do čela katolické církve v březnu 2013 začala ve Vatikánu nová éra. Argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio byl mimo jiné prvním papežem z amerického kontinentu. Volba Bergoglia papežem v roce 2013 byla překvapivá a v několika směrech historická.
Stal se také prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno přijal na počest Františka z Assisi.
V úřadu se mu povedlo zbořit mnohá tabu, často se obracel k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví, navazoval kontakty s obyčejnými lidmi a jeho usměvavá tvář byla podle mnohých symbolem nové, méně dogmatické a otevřenější podoby katolické církve.
Soustavně se vyslovoval k aktuálnímu dění. Například vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa před jeho lednovou inaugurací, aby podporoval mír a snažil se o společnost bez nenávisti a diskriminace. Podobně kritizoval válečné tažení Izraele v Pásmu Gazy, když humanitární situaci na tomto izolovaném palestinském území označil za „velmi vážnou a ostudnou“.
Válku na Ukrajině odsoudil papež František několikrát a vyzval „ty, kteří mají osud války ve svých rukou“, aby s ním přestali. Jeho výrok loni na jaře, aby Ukrajina vyvěsila bílou vlajku a zahájila jednání s Ruskem, však vyvolal odmítané reakce a diplomatickou roztržku. Vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin poté uvedl, že papež myslel bílou vlajkou vyjednávání, a ne kapitulaci.
V centru Františkovy pozornosti byla také pomoc lidem znevýhodněným, zdravotně postiženým, chudým či migrantům. „Ať se Evropa vyznačuje solidaritou, která překračuje její hranice a která by ji mohla dostat do centra dějin. Skutečné bohatství spočívá v dělení se s těmi, co jsou kolem nás,“ vyzval třeba v září 2021 během návštěvy Slovenska papež, který dlouhodobě vyjadřoval solidaritu s uprchlíky. Opakovaně také kritizoval „nacionální populismus“, který viděl třeba v Maďarsku.
Ve svém úřadu papež František do prosince 2024 také jmenoval 163 kardinálů, navštívil desítky zemí, na svých 47 zahraničních cestách dával přednost zemím sužovaným konflikty nebo chudobou. Svatořečil mnohé osoby, včetně svých předchůdců Jana XXIII., Jana Pavla II. a Pavla VI., nebo Matku Terezu.
Součástí změn, jím iniciovaných, byla například nová pravidla pro ústřední správu římskokatolické církve, která ohlásil v březnu 2022 a jež umožňují i laikům, včetně žen, stanout v čele důležitých orgánů. V souladu s těmito pravidly František už dříve jmenoval do relativně významných pozic i několik žen.
„František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření,“ zdůraznil po svém zvolení. Jeho cílem se stalo, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti.