V roce 2022 vstoupila na český investiční trh skupina IC Group, která vzbudila pozornost svou prezentací i ambicemi. Tvrdila, že má přímé napojení na malajskou královskou rodinu, a plánovala investice do prestižních tuzemských projektů, mimo jiné do rekonstrukce chátrajícího zámku v Protivíně. Hlavním nástrojem důvěry měl být fond The Royal Invest Fund of Kelantan, do nějž údajně vložil prostředky sám sultán. Podle dostupných informací ale tvořil jeho podíl jen devět procent, zatímco většina prostředků pocházela z nejasných zdrojů – především z Ruska a Tádžikistánu.
IC Group nabízela investorům garantované zhodnocení až 24 % ročně a oslovila tak široké spektrum zájemců od jednotlivců po větší investory. Vložené peníze následně směřovaly mezi firmami, které byly personálně napojené na vedení skupiny – například IC Invest Holding nebo IC Central EU Holding. Klíčové postavy schématu zahrnovaly například Jana Dvořáčka, který byl již dříve pravomocně odsouzen za pokus o podvod.
Neregulované miliardy
Významným nástrojem skupiny se stal neregulovaný fond Diversity Capital, do kterého vložilo prostředky více než 3 200 investorů v celkové hodnotě přes 2,1 miliardy korun. Insolvenční správce následně zjistil, že více než miliarda korun byla bez právního důvodu převedena do spřízněných firem. Slíbené projekty, včetně rekonstrukce zámku v Protivíně, se nikdy nerealizovaly a IC Group postupně ukončila činnost. Celý případ se stal předmětem šetření Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Zatímco kauza IC Group postupně ustupovala z veřejného prostoru, začal se formovat nový projekt v prostředí kryptoměn a technologických startupů. Callisto, jak se iniciativa jmenovala, oficiálně vedl podnikatel Vladimír Vencálek, který se profiloval jako odborník na blockchain, kybernetickou bezpečnost a decentralizovaná datová řešení.
Vencálek vystupoval na odborných fórech i veřejných debatách, kde diskutoval s bezpečnostními experty a politickými představiteli. Díky těmto aktivitám získal důvěru některých investorů, kteří do projektu vložili desítky milionů korun. Callisto si tak v počáteční fázi získalo renomé technologicky ambiciózního podniku s potenciálem.
Další nepovedená tokenizace
Součástí plánovaného rozvoje Callista byla i tokenizace a digitalizace energetických aktiv, kterou měl Vencálek realizovat společně s odborníky v energetice Ondřejem Palašťákem a Ladislavem Ornstem v investičním fondu Hydrogen 2. Spolupráce však skončila sporem, kdy Palašťák Vencálka veřejně obvinil z podvodu. Vencálek tato tvrzení označil za nepravdivá a účelově vykonstruovaná. Stejně tak se Ornst s Vencálkem pokoušel o digitalizaci umění NFT v českém investičním fondu moderního umění Artefin, které má sídlo v Ornstově logistickém areálu Q Park Měšice.
Také v případě projektu Callisto se objevují jména podnikatelů spojených s předchozími kauzami, včetně fondů navázaných na malajského sultána. Ladislav Ornst, Petr Vrzáň, Martin Klouček a Jan Lochman zde vystupovali prostřednictvím společností Black Tiger Holdings Company a.s. a KP58 Brass Band. Obě firmy se podílely na finančních transakcích, jejichž účel zůstává nejasný a dosud nebyl transparentně doložen.
V pozadí měl svou roli sehrát i anonymní ruský vývojář vystupující pod přezdívkou Dexaran, se kterým Vencálek nikdy osobně nekomunikoval. Spolupráce probíhala výhradně online a Dexaran při videohovorech odmítal zapínat kameru. Měl se podílet na vývoji blockchainové infrastruktury, ale později měl podle Vencálka projekt poškodit a zcela zmizet. Na vývoji se podíleli i další anonymní vývojáři, údajně z Ruska a Ukrajiny. Někteří z nich měli být napojeni na globální hackerské skupiny, jiní údajně přímo na ruský stát. Identitu těchto lidí se ovšem nikdy nepodařilo ověřit.
Na otázky týkající se jeho vazeb na Rusko Vencálek odpovídal vyhýbavě. Nedokázal například specifikovat počet svých cest do Moskvy a nekomentoval ani profesní minulost své matky, která podle zjištění médií pracovala pro ruský plynárenský koncern Gazprom a rukou administrativu.
Projekt Callisto měl ambici stát se významným hráčem v oblasti blockchainových technologií. Ve výsledku ale skončil ochuzením investorů a nejasnými finančními toky v pozadí. Klíčoví partneři zůstali skryti a odpovědnost nikdo nepřevzal. Dodnes tak zůstává nejisté, kdo na projektu skutečně profitoval.