Umělci v Německu v posledních měsících nezažívají šťastné období. Trh uvadá, mnohým z nich tvorba nestačí na živobytí. Právě příjmy z prodeje vlastních tetovacích předloh jim mohou díky novému berlínskému projektu Works on Skin, který spojuje tradiční umělce a tetování, přijít více než vhod, píše portál The Guardian
„Tradiční trh s uměním stagnuje. Řada umělců bojuje o přežití. Chtěli jsme jim otevřít nové možnosti, jak využít potenciál tvůrců a tím oživit i celý trh,“ říká zakladatel berlínské iniciativy Holm Friebe. Podle něj díla neskončí pověšené na zdi, ale zachycená na lidském těle.
Předloha je jen jedna
Tetování se dlouhou dobu oblíbeným mainstreamovým galeriím anebo dalším výstavním prostorům vyhýbala. To se ale mění. Na oficiálních stránkách projektu Works on Skin jsou umělecká díla k dispozici v limitovaných sadách po 100 kusech. Částka začíná na 100 eurech (asi 2 500 korunách), některé jsou ale více než dvacetkrát dražší.
Každý zákazník kromě tetovací předlohy získá i certifikát, který mu zaručí exkluzivní právo si dané dílo nechat vytetovat. V nabídce byla v minulosti třeba díla umělců Andrease Hachully, Anny Nezhnayi či dua Eva & Adele.
V některých případech dokonce umělci přesně stanoví, kde přesně na těle se takové tetování má nacházet. Příkladem je kresba plamene od popartového umělce Jima Avignona. Musí být vytetována tak, aby ji svaly při pohybu rozhýbaly. Modrá planeta Via Lewandowského zase musí svou velikostí odpovídat proporcím Slunce a Země…
Staré ponovu
„Děláme něco úplně nového, ale přitom velmi starého. Umění na lidské kůži předcházelo tvorbě na kameni, dřevě, plátně či papíře,“ doplňuje zakladatel berlínské iniciativy Friebe. S projektem sice začal teprve během minulého léta, již se mu ale podařilo prodat více než 150 tetovacích sad a další sérii představí již během dubna.
Někteří tatéři se ale k nové iniciativě zatím příliš nemají. „Je to docela paradox. Umělci nás léta ignorovali a teď se k nám najednou hojně hlásí,“ říká populární tatér Fatih Köker, který stojí v čele berlínského tetovacího studia Noia.
Zavedení tatéři se ale podle Holma Friebeho nové konkurence bát nemusí. „Máme respekt k jejich práci, ale pohybujeme se v jiné sféře,“ uzavírá pro The Guardian.