Úprava volebního zákona byla jen otázkou času, Trump v minulosti opakovaně uváděl, byť to nedokázal podložit důkazy, že volby výrazně ovlivňují přistěhovalci bez amerického občanství.
Ústava ovšem nedává prezidentovi Spojených států možnost jakékoli regulace voleb – místo, čas a způsob hlasování je v gesci jednotlivých států. Ty mají na starosti rovněž dohled nad dodržováním pravidel a prevenci případných podvodů. Vedení států může být přetlačeno pouze Kongresem, stalo se to například v roce 1965 v rámci takzvaného Voting Rights Act.
Jedinou dočasnou možností, jak příslušnou legislativu upravit, jsou tak prezidentské exekutivní příkazy. Ty Trump využívá během svého druhého mandátu v rekordním tempu. Mimo jasného prokázání občanství nový výnos přímo zasahuje i do korespondenčního hlasování. Federální zákon podle něj jasně určuje den voleb, a proto je třeba podniknout právní kroky proti státům, které by sčítaly lístky doručené později. Za nedodržení nových pravidel hrozí současná administrativa států zastavením federálního financování.
Některé federální agentury by rovněž měly mít výrazně větší pravomoci, týká se to i úřadu pro efektivní vládu (DOGE). Ten dostane přístup na seznamy registrovaných voličů kvůli „kontrole konzistentnosti a dodržování pravidel“. Změn se dočká i technická stránka hlasování – státy, které využívají ve volebních místnostech čárové či QR kódy, budou muset pořídit nová certifikovaná zařízení. Na rychlé prošetření volebních podvodů by měli dohlížet přímo generální prokurátoři konkrétních států.
Za hranicí pravomocí
Je toto všechno legální? Experti oslovení listem The New York Times se shodují, že kompletní exekutivní příkaz zcela jistě ne. V ústavních mantinelech se pohybují pouze větší pravomoci prokurátorů. „Je to pokus o posílení moci. Prezident nemá ze své funkce ve federálních volbách takřka žádný vliv. Aktuální příkaz naznačuje snahy o přesun moci od nezávislých federálních agentur a jednotlivých států směrem k současné vládě,“ vysvětluje expert na volební právo z Kalifornské univerzity Richard L. Hasen.
Dobrým příkladem je Trumpova snaha zasahovat do fungování Komise pro podporu voleb (EAC). Jde o federální agenturu, která vznikla v roce 2002 na popud Kongresu s cílem kontroly občanství při volbách. Registrace voličů dosud funguje tak, že zájemci potřebují řidičský průkaz, případně číselný kód, který je obdobou rodného čísla. Lidé sice nemusí prokázat, že jsou občany USA, ovšem jejich údaje EAC ověřuje v úředních databázích a zájemci o hlasování při registraci přísahají, že občanství mají.
Změna legislativy by EAC nařídila vyžadování konkrétních dokladů, což je přímý zásah do nezávislosti agentury. „Trump aktuálně může maximálně slušně požádat, ale zatím nemá dostatečné pravomoci, aby něco takového prosadil. Ledaže by mu Nejvyšší soud svým verdiktem pravomoci rozšířil,“ míní profesor ústavního práva Justin Levitt. Malé šance na prosazení má Trump i v případě dodatečného sčítání korespondenčních hlasů.
Miliony hlasů v ohrožení
Podívejme se na variantu, pokud by exekutivní případ po soudních tahanicích prošel v současné podobě. Jak by ovlivnil volby? Volební právo milionů Američanů by bylo v ohrožení. Podle studie Brennan Center for Justice z roku 2023 nemá 21,3 milionu obyvatel aktuálně platný doklad, který by dokazoval jejich občanství, čtyři miliony pak doklady nemají vůbec, ať už kvůli jejich odcizení či ztracení. Rodný list jako možná identifikace se v Trumpově příkazu explicitně nezmiňuje.
V koši by rovněž skončily až miliony hlasů. Při volbách v roce 2022 jen ve dvou volebních obvodech státu Nevada přišlo až po volebním dni 45 tisíc hlasovacích lístků, podle někdejší generální prokurátorky státu Washington Kim Wymanové jde v jejím obvodě „až o třetinu hlasů“. Nezanedbatelný je i zásah do rozpočtů jednotlivých států, řada z nich včetně takzvaných swing states Georgie a Pensylvánie používá volební stroje s čárovými a QR kódy, jejichž nahrazení by stálo miliony dolarů, ty však exekutivní příkaz nekompenzuje.
A jak to tak vypadá, úpravám podoby volby amerických zákonodárců není konec. Trump už během podpisu prvního exekutivního příkazu uvedl, že jeho vláda v příštích týdnech podnikne další kroky, jež „ochrání a posílí organizaci a správu voleb“.