Na jaře letošního roku se index dostal na hodnotu 5,6 a je tedy nejvýš od jara 2022. Na podzim činil 3,4. Růst na jaře táhly hlavně střední a větší firmy. Index může dosahovat škály -100 až 100.
Aktuální index sbíral informace od poloviny února do 20. března, tedy před celní bouří vyvolanou Donaldem Trumpem. „Myslím si, že kdybychom se ptali, když byla Trumpova cla zveřejněna poprvé, nálada firem by byla horší. Na druhé straně si také myslím, že za půl roku, kdy bude další průzkum, se nejistota rozptýlí a ukáže se, že ta polévka není tak horká,“ předpokládá Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB.
„Odpověď na otázku, jak by nálada firem dopadla, kdybychom se ptali až po vyhlášení cel, je těžká. Už po zvolení Trumpa si dvakrát víc firem, myslelo, že to bude problém, ne výhoda. Po prvním zveřejnění cel by tedy situace mohla být horší, teď ale všichni čekají, jak se to celé vyvine. Kromě toho firmy, kterých se v průzkumu ptáme, tak to nejsou nadnárodní firmy zvažující přesun do USA. Česko napřímo do USA vyváží jen dvě procenta z celkového vývozu. Dotkne se jich to tedy nepřímo. Kdyby cla zůstala a šli jsme proti logice volného obchodu, tak by to postupem času vedlo ke zhoršení. Teď ale věřím, že celní politika nakonec nebude tak restriktivní,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz Pavel Prokop, šéf firemního bankovnictví v ČSOB.
Tři principy
Index sleduje od roku 2013 tři principy, a to poptávku, investice a změny podnikání, tedy co firmy čekají v těchto směrech. Všechny tři tyto parametry jsou letos na jaře v kladných hodnotách. „Firmy často uváděly, že věří, že letos po dlouhé době konečně přijde normální rok,“ dodal Prokop. „Velkou radost mám z toho, že firmy chtějí investovat. I v ČSOB cítíme velkou poptávku,“ dodal Pavel Prokop.
Od loňska sleduje index také vnější vlivy a inovace. Vnější vlivy hodnotí firmy nejhůř, a to s ohledem na rizika, která přináší Trump. Naopak inovace hodnotí kladně. „Devět z deseti firem řeklo, že inovuje. To je výborný předpoklad k tomu, abychom se posouvali z pozice montovny,“ dodal Prokop.
Firmy tak hodně investují do optimalizace procesů, zvýšení kapacit, vývoje nového zboží či služeb, inovace výrobků, energetických úspor i do zaměstnanců. „V tomto ohledu nemyslím mzdy, ale pracovní prostřední,“ upřesnil Prokop.
Kromě geopolitiky firmy stále straší energie a ceny dalších vstupů. Dál jsou to zaměstnanci. „Česko nemá problém s nezaměstnaností, problém je, aby bylo dost správných lidí na správných místech. Tohle se dá krátkodobě řešit rekvalifikací, je ale třeba inovovat celé školství. Chybějí různé profese včetně těch technických,“ dodal Prokop.
Šedesát procent firem uvedlo, že nedostatek zaměstnanců ohrožuje jejich podnikání. Nejvíc je trápí nedostatečná kvalifikace, dále špatná pracovní morálka nebo nízký počet zájemců.
„Rybník české republiky a evropského prostoru tedy má lepší parametry než loni. Naše firmy mají víc zakázek než před rokem, máme zvýšenou investiční poptávku s tím, že ale automotive a strojírenství na tom moc dobře nejsou. Z hlediska kroků, které firmy dělají vnímáme, že to jde dobrým směrem,“ shrnul výsledky Pavel Prokop.
Průmysl brzdí nízká poptávka
Růst české ekonomiky už zvládl překonat období od konce roku 2019, tedy poslední čtvrtletí před covidem. „Nárůst ale stále není nijak ohromující. Jsme pátou nejpomaleji se zotavující ekonomikou v Evropské unii. Předběhlo nás například Polsko či Maďarsko,“ uvedl Kupka.
Důvodů pomalejšího růstu je víc, ale jeden z hlavních je zmíněné Německo, s nímž je Česko intenzivně provázáno. „Německo performuje z pohledu zotavení po covidu nejhůř.
Růst ekonomiky ohrožuje i riziko rozhoření obchodní války vyvolané cly Donalda Trumpa. „Pokud by se obchodní válka plně rozhořela, je možné, že se Česko dostane do recese, protože růst už teď není nijak vysoký,“ dodal Kupka.
Český průmysl by podle ekonoma Kupky potřeboval, aby se zvedla poptávka, která je dnes jeho nejsilnější brzdou. „To se ale nemusí stát právě kvůli clům, horším podmínkám ve vývozu či nižšímu růstu mezd. Dříve byla velkým problémem pracovní síla, teď je to hlavně slabá poptávka,“ shrnul.
Naproti průmyslu se docela dobře daří maloobchodu. „Zotavení prodejů není nějak velké, ale trend je vzestupný. Druhý faktor je růst mezd,“ uzavřel Kupka, hlavní ekonom ČSOB.