Vypnutá ekonomika, zamčené obchody, zaměstnanci na překážkách a živnostníci bez zakázek. Strany napříč politickým spektrem se během covidu předháněly, která navrhne robustnější ekonomickou pomoc.
Nepopírám, že udržet Česko mezi fiskálními premianty byl pro mě jako ministryni financí mimořádně lákavý cíl. Ale jen do chvíle, kdy se na druhé misce vah objevila akutní hrozba: kolaps ekonomiky, zdravotního systému a dramatický nárůst nezaměstnanosti.
Výsledkem byla přímá pomoc domácnostem a firmám ve výši 445 miliard korun, odklady záloh daní za 62 miliard a státní záruky za dalších 111 miliard. A vyplatilo se, česká ekonomika se roku 2020 propadla méně než většina Evropy a už o rok později jsme opět rostli. V žebříčku rozpočtových premiantů jsme se přitom propadli jen o tři příčky.
Petr Fiala dostal od naší vlády rozpočet na rok 2022 s deficitem 377 miliard – k tomu s rekordními investicemi, výdaji na vědu a výzkum a rozběhnutou ekonomikou se čtyřprocentním růstem, navíc měl k dispozici doplatky za covidu odložených daní.
Kdyby nepolevil v úsporách na provozu, správně využíval evropské peníze a pokračoval v našich daňových a digitalizačních reformách, mohl být dnes rozpočet, když ne vyrovnaný, alespoň s řádově nižším deficitem.
Rozpočtové triky
Petru Fialovi ale na hospodaření Česka nezáleží. Se stoickým klidem už čtvrtý rok přihlíží, jak provozní výdaje státu vyskočily o 50 miliard ročně. Jak se ministru financí rozcházejí daňové plány s realitou o desítky miliard. A jak příjmy rozpočtu podlamuje stagnace, do níž nás zavedla jejich škodlivá daňová a energetická politika.
Výsledkem je, že státní dluh za čtyři roky vzroste o 1,2 bilionu. A reálný deficit? Prakticky stejný jako ten, který naše vláda zanechala v covidovém roce 2021 – jen zakrytý mimorozpočtovými půjčkami a jednorázovými příjmy z končící windfall tax.
Petr Fiala ale není černou labutí veřejných financí jen proto, že zadlužuje Česko nejrychlejším tempem v historii – třikrát rychleji než vláda hnutí ANO. Největší nebezpečí spočívá v tom, že se svými rozpočtovými výsledky chlubí.
Úsilí, které by příčetná vláda vynaložila na skutečné úspory, směřuje Fialova vláda do rozpočtových triků, manipulací a propagandy. Všimněte si, s jakou vážností dnes její zástupci operují s veřejným saldem vůči HDP. Jako by snad ani netušili, že se ve skutečnosti chlubí jen inflací, která uměle nafoukla ekonomiku, nebo přebytky obcí, měst a krajů, které s vládní politikou nemají nic společného – a často vznikly navzdory ní.
Je možné, že Petr Fiala skutečně netuší, jaký deficit po sobě jeho vláda zanechá. A že grafy, které mu připravuje marketingové oddělení, ukazuje v televizi s upřímností dítěte. Právě proto je ale největší hrozbou pro naše veřejné finance on. Možná tomu opravdu věří. Možná vážně netuší, co jeho vláda způsobila. Možná si myslí, že státní dluh klesá, když se na jeho sociálních sítích objeví nová, manipulativní grafika. Ale právě proto je nebezpečnější než všechny krize dohromady.
Protože největší rozpočtová hrozba není chyba. Je to víra, že žádná chyba neexistuje.