
Která bylinka je v Česku nejoblíbenější?
Dlouhodobě je to bazalka, na té naše firma v podstatě vznikla. Dnes představuje 60 procent celého obratu květináčové produkce. Poptávka po bazalce je celoročně víceméně stejná. Potom jsou samozřejmě bylinky, které vykazují určitou sezónnost.
Jak to myslíte?
Tak, že například petržel se hodně prodává v zimním období. Je to z toho důvodu, že si zákazníci častěji připravují vývary nebo chlebíčky. To stejné platí pro pažitku. Tu nejvíc lidé konzumují od podzimu do Velikonoc, kdy nastává její prodejní vrchol. Od Velikonoc po zbytek léta pak třeba funguje máta. Na drinky a zmrzlinu.
Která bylinka v posledních letech nejvíce vystřelila z hlediska prodejů?
To je určitě koriandr, který vykazuje největší meziroční nárůsty. Souvisí to s oblibou asijské kuchyně, které je koriandr nedílnou součástí a taky ho moc ničím jiným nenahradíte. Lidi ho buď milují nebo nesnáší, nic mezi tím moc není.
Velikonoce jsou vaše hlavní sezóna. Čím to je?
Hlavní sezónou je obecně jaro a v období Velikonoc jsme na absolutní hranici našich kapacit. Takřka každé ovoce i zelenina má svou určitou sezónnost. Tak, jak si v létě nedáte mandarinku, ale spíš meloun či broskev, tak i bylinky mají své zelené období, které začíná brzy na jaře a většinou graduje Zeleným čtvrtkem. Myslím, že je to celé podpořeno probouzející se přírodou a takovou tou jarní vůní. Lidé pak přirozené vyhledávají bylinky do svých jídel nebo jako dekoraci do domácnosti. Od května dále pak mnohdy kupují bylinky za účelem přesazení. Přeci jen jsme pořád národem zahrádkářů a pěstitelů.
V létě už si tedy část lidí vypěstuje vlastní bylinky. Tehdy poptávka klesá?
Poptávka příliš neklesá ani v létě. V tomto období zase bylinky doplňují saláty a často se griluje. Třeba tymián a rozmarýn se perfektně hodí ke grilovanému masu. Skoro bych řekl, že jediné slabší období je někdy kolem února, takové to předjaří. Třeba leden je silný, protože v tomto období lidé přirozeně tíhnou ke zdravému životnímu stylu. Potom je ještě krátký útlum na podzim, ale to je obecně slabší období v rychloobrátkovém zboží. Většinou souvisí s jinými výdaji domácností, např. když se děti vracejí do škol.
Kdy je naopak poptávka nepředvídatelná?
Nepředvídatelná poptávka vzniká nejčastěji kvůli rychlým změnám počasí. Například když se náhle oteplí, poptávka po mátě se může během týdne zdvojnásobit. Výrobu plánujeme přibližně šest týdnů dopředu, takže takové situace jsou výzvou. Občas se stává i opačná situace – počasí je chladnější, než se čekalo, a bylinek máme nadbytek. Snažíme se s tímto fenoménem efektivně pracovat, ale i přesto vzniká asi desetiprocentní odpad, což je v našem oboru nadstandardně dobrý výsledek. Neustále proto pracujeme na optimalizaci procesů a hledáme způsoby, jak odpad minimalizovat.
Jaké druhy bylinek pěstujete?
Květináčové bylinky pěstujeme ve třinácti druzích ve vlastních sklenících. K tomu sezónně zařazujeme do sortimentu různé speciality, jako chilli papričky nebo saláty. Vše pěstujeme od semínka či řízku, bez použití pesticidů a vždy s naší zemí původu. Vedle květináčové produkce ještě zpracováváme řezané bylinky. V období od jara do podzimu skupujeme celou polní produkci od našich pěstitelů z Polabí, v zimě z jižní Evropy a severní Afriky. Bylinky potom zpracováváme a balíme do vaniček, flow-packů nebo větších balení do gastronomie. Těchto řezaných bylinek zpracujeme v patnácti druzích okolo tuny denně.
Věnujete se ale i takzvaným mikrobylinkám…
…ano, patří mezi novinky posledních let a ve čtyřech druzích je dodáváme zejména do české gastronomie. Jde o moderní formu oblohy pokrmů a jsou rychle se vyvíjející superpotravinou. Novinkou loňského roku jsou jedlé květy. Pro nás jsou to malé, ale nesmírně důležité segmenty, protože to dotváří naši komplexnost a přináší obrovský komfort pro nákupčí jednotlivých obchodníků.
Mají zákazníci větší zájem o bylinky v květináčích nebo o ty čerstvě řezané?
Asi 65 procent našeho obratu tvoří květináčové bylinky vlastní výroby. Ta je pro nás nesmírně důležitá a přináší firmě a potažmo jejímu okolí vysokou přidanou hodnotu. V neposlední řadě dodáme českým spotřebitelům ročně okolo 300 tun naprosto čerstvé a zdravé zeleně vypěstované v Česku. Zbylý obrat tvoří řezané bylinky, mikrobylinky a jedlé květy.
Obecně jsem se setkala s tím, že bylinky v květináči moc dlouho nevydrží. Čím to je?
Často se s tím setkáváme a intenzivně se snažíme tuto situaci zlepšit například tím, že pravidelně testujeme tzv. shelf-life bylinek. Bylinka, která od nás odchází, je vitální a při správné péči vydrží doma týdny, i když ji postupně spotřebováváte. Problémy bohužel nastávají během přepravy a manipulace v obchodech. Každý řetězec má jiné standardy přepravy a skladování, což kvalitu bylinky zásadně ovlivňuje. Snažíme se komunikovat s partnery, aby manipulace byla co nejšetrnější. V letošním roce například připravujeme pro klienty sérii videí o tom, jak správně pečovat o bylinku na skladech a samotných regálech. Koncovým zákazníkům pak doporučujeme vybírat si vždy čerstvé, nepoškozené rostliny.
Vaše švédská mateřská firma provozuje skleníky také v dalších zemích. Jak velký zájem o bylinky mají Češi v porovnání s jinými národy?
Můžu posuzovat podle zemí, kde naše mateřská firma provozuje skleníky. Například v Portugalsku je spotřeba na hlavu velmi podobná jako v Česku. Naopak v Anglii je poptávka až trojnásobná, protože je tam jiná kuchyně. Ve Švédsku je spotřeba na hlavu až desetinásobná, to je opět dané způsobem stravováním a životním stylem.
Kolik procent tuzemského trhu s bylinkami ovládáte?
V květináčových bylinkách je to asi 95 procent trhu. U řezaných bylinek odhaduji, že je to asi 60 procent trhu. V Česku jsme jediný celoroční pěstitel bylinek v květináčích.
Konkurence vás teda moc netrápí.
V tuto chvíli netrápí, ale firmu se snažím řídit tak, jako bychom konkurenci měli. Nemůžeme si dovolit usínat na vavřínech. Neustále vymýšlíme novinky, investujeme do kvality, udržitelnosti a technologií. Také si myslím, že se k trhu chováme s pokorou a svého postavení nikdy nezneužíváme.
Co tvoří vaše největší náklady?
Jsou to výrobní náklady, energie a v poslední době i lidé. Lidé jsou pro nás jedním z největších aktiv v naší firmě, i když to zní možná jako klišé. Jejich mzdy rostly za posledních sedm let dvojnásobně rychleji než trh.
Máte potíže sehnat zaměstnance?
Máme výhodu, že se nacházíme v regionu, kde lidé mají k manuální práci vztah a jsou v ní šikovní. Zároveň ale vnímáme, že do budoucna bude stále náročnější zajistit dostatek kvalitních zaměstnanců. Proto dlouhodobě a výrazně investujeme do automatizace a robotizace, což nám umožňuje růst efektivněji – například při mém nástupu do firmy jsme s týmem 52 lidí dosahovali obratu 90 milionů korun ročně, dnes zvládáme s podobným počtem zaměstnanců téměř trojnásobný objem.
Skleník sousedí s bioplynovou stanicí, která vám dodává energie. Byl to záměr?
Záměru postavit skleník v Česku předcházela úvaha o dostupném zdroji elektrické energie a tepla. Toto místo bylo nasnadě, protože zde fungovala jedna z prvních bioplynových stanic v Česku. Našli jsme tak partnerství v sousední firmě pana Karla Kuthana, který zdroje energie postupně rozšiřoval o kogenerační jednotky a fotovoltaiku tak, aby vždy vyhověl našim energetickým potřebám. Dnes je naším jediným dodavatelem energií a můžeme říci, že drtivá většina energie, kterou spotřebováváme, je z obnovitelných zdrojů. Když k tomu přičtu, že vodu pro zalévání sbíráme dešťovou ze střech skleníku, nesmírně nás těší, že naše podnikání nezatěžuje životní prostředí.
Už jste zmínil, že nepoužíváte žádné chemické postřiky. Jak bojujete se škůdci?
Proti škůdcům bojujeme jejich přirozenými predátory. Každý jeden brouček má svého dalšího broučka predátora. Nakupujeme je různě ze světa, náklady jsou v řádech milionů korun. Bojujeme jinak všemi možnými přírodními postupy. Pesticid je u nás zakázané slovo a bylinku lze konzumovat v každé fázi růstu.
Jaké máte plány do budoucna?
Plánujeme významně modernizovat část výrobního procesu – například pořizujeme robota, který nám umožní automatizovat řízkování máty. Tato změna zvýší naši efektivitu, přesnost a celkovou kvalitu produkce. Vedle toho také zvažujeme možnou expanzi v podobě výstavby dalšího skleníku, pokud poptávka zákazníků dále poroste.