Nejhůře na tom byli v Jihočeském, Plzeňském a Olomouckém kraji, roli hrála úroda i stoupající ceny mléka. Jde o finální informaci za loňský rok, odhady svazu, které zveřejnili letos v lednu, byly ještě horší – hovořily o meziročním propadu o 41 procent na 3,7 miliardy korun.
„Z našeho šetření vyplývá, že v roce 2024 bylo v ČR zhruba 40 procent zemědělců na nule či ve ztrátě, v roce 2023 to bylo okolo 30 procent zemědělských podniků. V takové situaci je téměř nemožný běžný provoz, natož rozvoj podnikání, včetně investic. Podnikat v zemědělství je možné pouze v dlouhodobém horizontu, a to je v posledních letech čím dál těžší,“ řekl předseda svazu Martin Pýcha. Letos pak svaz očekává zisk ve výši 5,4 miliardy korun.
Při pohledu na loňské výsledky pak svaz zdůrazňuje, že při současné ziskovosti by jeden hektar zemědělské půdy splácel 278 let. Rozdíl mezi prvním odhadem a finálním číslem je daný zvýšením výkupních cen od zemědělců na konci roku. Letošní odhad pak následuje zvyšování cen, pokud bude ale na této úrovni ve střednědobém horizontu, je celý sektor podle Pýchy neživotaschopný.
Vysočina a Zlínský kraj vedou
Při pohledu na jednotlivé regiony si nejlépe vedl Zlínský kraj a Vysočina, měl lepší výsledky než oblasti, které byly dříve považované za nejprodukčnější, jako je jižní Morava. Kromě větší koncentrace živočišné výroby na Vysočině podle předsedy hrají roli také výkyvy počasí – tedy delší sucha nebo jarní mrazy, které přijdou při květu ovocných stromů.
Ve svazu se podle něj nyní diskutuje o možnostech, zda v dalším dotačním období nezměnit definice podporovaných méně příznivých oblastí, jako jsou v současnosti podhorské a horské, protože klima situaci mění.
| Zisk pod 1 000 Kč/ha | Jihočeský, Plzeňský, Olomoucký |
|---|---|
| Zisk pod 2 000 Kč/ha | Liberecký, Ústecký, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický, Moravskoslezský, Jihomoravský |
| Zisk pod 3 000 Kč/ha | Zlínský, Vysočina |
| Zisk nad 4 000 Kč/ha | Žádný kraj |
Svaz poté uvádí, že na ziskovost podniků má velký dopad nastavení dotací, zejména pak tzv redistributivní platba, která na každý z prvních 150 hektarů přináší zhruba 3500 Kč. „Největší negativní dopad má sazba redistributivní platby na podniky o průměrné velikosti 663,7 ha. U nich jde o pokles ziskovosti ve výši 82 procent. Když to dáme do souvislosti se skutečností, že tyto podniky vyrábí až 75 procent produkce českých potravin, je jasné, že si takto nastavenou agrární politikou podřezáváme sami sobě větev, která nás živí,“ varuje Martin Pýcha.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl loni podnikatelský důchod, který se ale počítá jinak než čistý zisk, 13,3 miliardy korun. Úřad upozornil na to, že v porovnání s výsledky předchozích deseti let byl loňský důchod silně podprůměrný.