O plánech Bruselu informoval s odkazem na anonymní zdroje polský zpravodajský web Gazeta Wyborcza.
Podle portálu mělo jít původně o zákaz vývozu drůbeže z celého státu, nyní se hovoří jenom o Velkopolsku, což je ale stále jeden ze dvou nejdůležitějších tamních produkčních regionů. Velkopolsko a severní Mazovsko obstarává 40 procent polské drůbeží produkce. „Omezení produkce i v jednom regionu znamenalo obrovské ztráty v miliardách zlotých,“ uvedl prezident polské drůbežářské komory Dariusz Goszczyński.
Pokud by se omezil i obchod s vejci před Velikonocemi, mohl by jich být i nedostatek, nakonec už v současnosti jsou v obchodech kvůli menšímu množství na evropském trhu vejce z Finska, Španělska nebo třeba z Lotyšska.
Problém pro Česko i EU
„Určitě by zdražilo maso a vejce, protože většina tuzemských dovozů drůbeže a vajec je právě z Polska,“ uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá v reakci pro iDNES.cz. Podle posledních údajů ministerstva zemědělství by šlo o 67 procent celkových dovozů drůbežího masa, následovalo Maďarsko a Ukrajina.
U vajec jde pak o 36 procent, za Polskem v tomto případě následovalo Lotyšsko a Ukrajina. Česko je soběstačné ve vejcích zhruba z 84 procent, tento podíl dlouhodobě klesá. Jenom za letošní březen se podle údajů Státní veterinární správy dovezlo do ČR 21,8 milionu kusů vajec z Polska, 258 tun vaječných výrobků a 6,3 milionu kilogramů drůbežího masa bez krůt a dalších 1,8 milionu kilogramů krůtího.
Problém by to ale nebyl pouze pro Českou republiku, ale pro celou EU. V Polsku se chová třináct procent z evropských nosnic a poráží se tam 1,4 miliardy kusů drůbeže na výkrm ročně.
Podle Dlouhé by dopady na spotřebitele záležely na tom, jak dlouho by zákaz vývozu trval. Chov brojlerů na maso je rychlý, porážejí se zhruba 35 dnech, takže se kapacity v EU dají navýšit poměrně rychle. „Podle mého názoru by to uklidnilo tristní situaci v masné drůbeži, kdy naši prodávají za čistou cenu lehce pod 25 Kč/kg,“ doplnila.
Podle ní by se ale zpracovatelé museli domluvit s obchodníky a zvýšit cenu právě i pro prvoproducenty. I když by na první pohled mohlo jít o dobrou zprávu pro české chovatele, radovat se z ní příliš nedá, protože všichni mají obavy z rozšíření ptačí chřipky ve větším i na českém území.
V Česku je aktuálně ptačí chřipka zatím jenom v malochovech, letos se už zjistila na deseti lokalitách.