Navrhované změny podle Evropské komise (EK) dají automobilkám více času na splnění emisních cílů a umožní jim vyhnout se placení pokut v letošním roce. Česká vláda již dříve uvedla, že bude usilovat o prodloužení období, za které by automobilky měly plnění emisních cílů vykazovat, ze tří na pět let.
„Evropská komise dnes navrhla cílenou změnu nařízení, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy CO2 pro nová auta a dodávky,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Nová flexibilita znamená zprůměrování emisních cílů za tříleté období let 2025, 2026 a 2027.
„Tento přístup umožňuje výrobcům vyrovnat jakékoli nadměrné roční emise překonáním cíle ve zbývajících letech. Tato dodatečná flexibilita pomůže chránit kapacitu průmyslu investovat do čistého přechodu při zachování cíle pro rok 2025 a udržení průmyslu na cestě k dalšímu kolu snižování emisí,“ dodala komise.
„Náš vysoce inovativní automobilový průmysl dekarbonizuje, aby přispěl k boji proti změně klimatu, ale také aby si udržel svou konkurenční výhodu na světových trzích,“ okomentovala krok předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Díky dnešní iniciativě poskytujeme tomuto klíčovému odvětví větší flexibilitu a zároveň držíme směr našich klimatických cílů. Společně chceme dokázat, že dekarbonizace a konkurenceschopnost mohou jít ruku v ruce,“ dodala.
Podle českého ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je návrh Evropské komise „takovým malým, ale citelným povzbuzením“ v oblasti evropského automobilového průmyslu. „Bojovali jsme za to, aby bylo období vykazování emisních cílů delší. Ale i tak je to pozitivní posun, od kterého jsme s to se odpíchnout a dále bojovat za dostupná a kvalitní auta. Musíme omezit regulace a více spoléhat na trh a technologické inovace. To je cesta, jak si udržet konkurenceschopnost a dojet vlak jménem Amerika a Čína,“ řekl Kupka.
Komise v této souvislosti vyzvala spoluzákonodárce, tedy Evropský parlament a Radu EU, která sdružuje členské státy, aby „neprodleně dosáhli dohody o tomto pozměňovacím návrhu, aby byla zajištěna předvídatelnost a jistota pro automobilový průmysl a investory.“
Čeští europoslanci reagují různě
Někteří z českých europoslanců, zejména z frakce Evropské lidové strany (EPP), návrh uvítali. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP09) nyní frakce EPP usiluje o co nejrychlejší projednání návrhu v Evropském parlamentu, nejspíš v takzvané zrychlené proceduře. Vše musí ale rovněž projednat a odsouhlasit členské státy.
Jeho kolegyně Danuše Nerudová (STAN) ze stejné frakce uvedla, že v úterý ráno se tématem zabývali na snídani se zástupci automobilového průmyslu a jejich reakce byla „překvapivě dobrá“. „Jsou rádi za toto řešení. Tři roky jsou velmi silný kompromis, pro který, si myslím, se najde i většina v Evropském parlamentu,“ řekla novinářům Nerudová.
Podle europoslance za ODS Ondřeje Krutílka z frakce ECR je ale navržené řešení stále nedostatečné. „Uvědomujeme si ale, že realita je obtížná a ne všichni by podpořili delší rozložení pokut,“ sdělil.
Návrh komise je podle Krutílka úspěchem právě i české iniciativy, protože „na začátku byl jeden rok, my jsme tlačili na pět let, takže tři roky jsou někde na půli cesty“. „O to více bude důležité soustředit se na další aktivity spjaté s nedávno proběhlým akčním plánem pro automobilový průmysl,“ dodal europoslanec.
Podle Ondřeje Kovaříka (ANO) z Frakce Patrioti pro Evropu očekává automobilový průmysl od této změny „určitou úlevu“. „Otázkou bude, jestli bude dostatečná. Já osobně se domnívám, po konzultacích s některými výrobci automobilů, že to nebude stačit,“ uvedl europoslanec. „Spíš bych se klonil k tomu, aby Evropská komise v tuto chvíli platnost tohoto nařízení pozastavila a dala automobilovému průmyslu čas investovat do inovací,“ dodal Kovařík.
Europoslanec za Motoristy Filip Turek (Patrioti pro Evropu) uvítal, že Evropská komise vyslyšela „požadavky, které jsem vznesl prostřednictvím svých písemných otázek z prosince 2024 a března 2025“. „Ačkoliv považuji za nejlepší řešení emisní limity CO2 zcela zrušit, tento návrh komise představuje důležitý mezikrok, kterým mohou automobilky získat potřebný čas. Bohužel neprošel návrh na pět let nebo odložení celého opatření až po nástup příští komise,“ řekl Turek. „Věřím, že v budoucnu se tyto požadavky buď zmírní, nebo – což by byla jediná správná cesta – zruší úplně,“ dodal.
Nejvyšší pokutu dostal Volkswagen
Patnácti automobilkám a Evropské asociaci výrobců automobilů (ACEA) udělila komise v úterý pokuty kvůli kartelu v recyklaci vozidel s ukončenou životností. Nejvyšší pokutu ve výši 127,7 milionu eur (3,19 miliardy Kč) zaplatí německá skupina Volkswagen.
„Nebudeme tolerovat kartely jakéhokoli druhu, včetně těch potlačujících povědomí zákazníků o ekologičtějších výrobcích a jejich poptávku po nich,“ sdělila komisařka pro hospodářskou soutěž Teresa Riberaová.
Německý Mercedes-Benz pokutu nedostal, protože existenci kartelu ohlásil. Všichni výrobci účast na kartelu přiznali a souhlasili s urovnáním sporu. Některým z nich poté EK trest oproti původnímu výpočtu snížila za spolupráci s vyšetřovateli, například Renaultu a Opelu.
Podle vyšetřování se ACEA podílela na organizaci kartelu tím, že koordinovala schůzky výrobců a výměnu citlivých informací mezi zapojenými výrobci. Za to byla potrestána pokutou 500 tisíc eur (12,47 milionu Kč).
Volkswagen co do výše pokuty následují Renault a Nissan se společnou částkou 81,5 milionu eur (přes dvě miliardy Kč) a skupina Stellantis, která má zaplatit 74,9 milionu eur (1,87 miliardy Kč).
Potrestány byly také automobilky Mitsubishi, Ford, BMW, Honda, Hyundai a Kia, Jaguar Land Rover a Tata, Mazda, Opel, GM, Suzuki a Toyota.
Komise zjistila, že automobilky se zavázaly nevyplácet automobilovým vrakovištím žádnou kompenzaci za recyklaci vozidel, přičemž se řídily takzvanou strategií nulových nákladů na zpracování. Dále se domluvily, že nebudou propagovat podíl recyklovaných materiálů ve svých nových vozech, aby spotřebitelé neměli možnost zohlednit tuto informaci při výběru vozidel.
Podle evropské směrnice přitom výrobci musí poslednímu majiteli vozidla umožnit odevzdání k likvidaci bez dodatečných nákladů. V případě potřeby jsou automobilky povinny nést náklady likvidace, uvedla EK.
Vyšetřování začalo v roce 2019 oznámením firmy Mercedes-Benz. Pokračovalo inspekcemi v roce 2022, po nichž se i další automobilky rozhodly spolupracovat, což EK umožnilo jim snížit pokuty.