V roce 2018 bývalý náměstek guvernéra švédské centrální banky předpověděl, že do roku 2025 bude země pravděpodobně bezhotovostní. Předpověď se ukázala být do značné míry pravdivá. Hotovostně momentálně ve Švédsku probíhá jen jeden z deseti nákupů. Nejčastěji lidé platí platební kartou, následuje švédský mobilní platební systém Swish, napsal The Guardian.
Nyní se však trend obrací. Švédská vláda provedla vlastní šetření ohledně používání hotovosti a na jeho základě doporučuje, aby některé veřejné i soukromé subjekty byly povinny nadále hotovost přijímat.
„Je třeba zajistit lepší připravenost a zaručit, aby nikdo nebyl opomíjen a každý mohl platit i během krize nebo války,“ uvedla švédská centrální banka ve výroční své zprávě. Podle ní byla po mnoho let prioritou efektivita plateb, nyní jsou však podle ní bezpečnost a dostupnost minimálně stejně důležité.
Podpora využívání a držení hotovosti přichází z několika různých stran. Loni v listopadu švédské ministerstvo obrany rozeslalo domácnostem brožuru s názvem Pokud přijde krize nebo válka, v níž lidem doporučilo, aby pravidelně používali hotovost a drželi si minimálně týdenní zásoby v různých nominálních hodnotách k posílení připravenosti.
Sousední Norsko v loňském roce zavedlo legislativu, která říká, že pokud nebudou maloobchodníci přijímat hotovost, mohou čelit pokutám nebo jiným sankcím.
„Pokud nikdo neplatí hotovostí a nikdo ji nepřijímá, hotovost již nebude skutečným nouzovým řešením, jakmile nastane krize,“ cituje The Guardian slova bývalé norské ministryně spravedlnosti Emilie Mehlové.
Tamní vláda také doporučila občanům, aby si ponechávali u sebe určitou část hotovosti pro případ, kdy by digitální platební možnosti přestaly fungovat, například během krize způsobené kyberútokem.