„Děti zůstaly v našem domě, my jsme si pronajali v těsném sousedství byt a tam jsme se my dospělí střídali. Týden jsem byl v domě s dětmi já, další jejich matka. Věděli jsme, že je to jen na několik měsíců, než se naše majetkové spory urovnají a definitivně se rozvedeme,“ popisuje Zádrapa.
Místo toho, aby se jako při střídavé péči s batůžkem stěhovaly co týden děti, byli to právě rozvádějící se manželé, kteří se o víkendu přesunuli do starého domova. „Delší dobu by to bylo neudržitelné, ale chtěli jsme, aby děti pochopily, že už máma s tátou nejsou spolu. Dětem jsme ten šok snad rozložili do několika lépe stravitelných kroků,“ míní táta dvou dětí, které už dnes mezi rodiči pendlují právě ve střídavé péči.
Děti si podle Zádrapy musí hlídat jen to, aby došly ze školy na správnou adresu, všechno ostatní – jako předávání oblečení nebo informací ze školy a od lékařů – za ně řeší rodiče. K tomu dospěli i na základě vlastní zkušenosti s přesuny.
Takovému druhu společné péče o děti se v zahraničí říká nesting nebo také birdnesting, což vychází z anglického výrazu pro ptačí hnízdo. Rozšířený je především v Dánsku a Švédsku. Využívá ho také Barbora Šťastná z Prahy, a to už téměř osm let.
„Nejdřív jsme se střídali v jedné garsonce a za dcerami přicházeli na určité dny v týdnu a na každý druhý víkend. Později, jak jsme si oba našli nové partnery, jsme začali fungovat ve třech domácnostech. A držíme to dosud, dcery už jsou plnoleté, ale pořád studují,“ shrnuje Šťastná.
Života s kufrem a dvojím vybavením od kartáčků po nabíječky nelituje, i když začátky jí připadaly těžké a dodnes pořád něco v různých bytech zapomíná. „Všímám si, že dcery jsou samostatnější a o domácnost se starají více než jejich vrstevníci i více než já a můj bývalý manžel. Je ale pravda, že byt by si už zasloužil rekonstrukci, jen na to ani já, ani bývalý manžel nemáme ani čas, ani peníze. Zároveň už přemýšlíme, jak vyřešíme bydlení a fungování celé rodiny i do budoucna,“ doplňuje Šťastná.
Složitá cesta od nápadu
Podle některých právniček, které se specializují na rodinné právo, zájem o „střídavku naopak“ vzrůstá v posledních třech až pěti letech. „Mí klienti o to stojí čím dál častěji. Hrubým odhadem to napadne každé páté klienty, kteří za mnou přijdou,“ popisuje pražská advokátka Petra Fialková.
„Je ale pravda, že ze všech případů, které řeším, se to povede zrealizovat tak ve dvou procentech. Varianta domova s dětmi a jednoho bytu pro dospělé většinou ztroskotá, když přijde nový partner jednoho z rozvedených. A udržovat více bytů, to je opravdu pro lidi s dobrým finančním zázemím. Ideálně, když je jejich ekonomická síla vyrovnaná,“ přibližuje.
O nesting se zajímají podle Ivy Břízové, která působí jako mediátorka v Pardubicích, především rozvádějící se rodiče ve věku kolem 35 let. I podle ní je to ve společnosti čím dál větší téma.
„Ukazuje se, že rodiče častěji staví dítě na tu nejdůležitější příčku. A kolem něj uspořádávají svůj život. Domov, tedy adresa, kde bydlí děti, je neutrální půdou. A takový přístup minimalizuje dopady na děti i konflikty, které vznikají při střídavé péči. Třeba, že děti nemají sbalené oblíbené tričko. Nemusí to ale vyhovovat všem, vždycky rozvádějícím se radím, aby byli kreativní a našli si vlastní cestu, ve které se budou cítit dobře. Protože atmosféra je to, co děti vnímají nejvíce,“ doporučuje Břízová.
Advokátka Kateřina Zagorová se s nestingem setkala poprvé před deseti lety. „Tehdy to byli velcí průkopníci. Klienti mi říkají, že v rozvodové fázi a velmi brzy po rozvodu to bylo to nejlepší, co pro děti mohli udělat. Děti skoro nic nepocítily. Časem se ale z rezidentního domova stává tak trochu rezervace. Děti pochopí, že reálný život rodičů je jinde, s novým partnerem,“ srovnává Zagorová.
I proto podle ní není možné počítat s tím, že obrácená střídavka bude fungovat dlouhé roky. „Z mých klientů je rekordmankou jedna maminka, která se takto stěhovala asi pět let, a to i s malým dítětem z dalšího vztahu. Ale časem to přestane být komfortní pro všechny, rodiče musí co týden řešit třeba vybílenou ledničku, neuklizenou koupelnu… A pořád cítíte přítomnost bývalého partnera nebo dokonce někoho třetího, to nepřekousne každý,“ vyjmenovává úskalí Zagorová.
Ostatně nutnost „předávat byt uklizený jako od pokojské v hotelu“ nebo třeba naschvály s nevyřešeným nákupem a pozdním zapínáním myčky na nádobí popisovali reportérce MF DNES i další rozvedení, kteří nesting po rozvodu zkusili praktikovat. Péče ztroskotala kvůli nezájmu jejich „ex“ o děti nebo kvůli nové rodině.
Peníze a tolerance
Podle většiny rozvodových právníků, které MF DNES oslovila, je ale společná péče o děti v původním domově stále spíš raritou. A to hlavně kvůli penězům, které nájmy několika bytů spolykají. Advokátka Markéta Kohút zdůrazňuje, že pro úspěch jsou klíčové i dobré vztahy mezi dospělými a velká míra tolerance. „Důležité je pochopení. Roli určitě hraje také blízkost všech adres. A fungovat to může spíše rodinám se staršími dětmi,“ říká.
Různé modely střídavé péče zkoumá sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity. Nesting podle něj bývá variantou pro páry, které zvažují, jak zajistit dětem plnohodnotný vztah s oběma rodiči, jak s nimi zažívat každodennost, a přitom je nepřipravit o stálý domov. „Samozřejmě, že je potřeba, aby spolu ti dospělí vycházeli. Ale ukazuje se, že bouřlivý a vyhrocený rozvod není tak častý, jak je ve společnosti zakořeněno. Jen si jej lidé snadněji zapamatují,“ míní sociolog.
Při svých výzkumech se setkal i s lidmi, kterým model nestingu vyšel jako jediný možný a tak trochu znouzecnost. „Třeba kvůli tomu, že si rozvedení nemohli dovolit mít sami byt. A tak se jeden z nich sice odstěhoval k novému partnerovi, ale ten druhý bydlel u rodičů nebo na chalupě. Tam by si děti brát nemohl. Nebo to byl třeba model života na větším statku, kde část byla pro děti a rozvedení bydleli v jiných částech,“ dává příklady Fučík.
Papírový konec střídavky
Sociolog Fučík dodává, že dopátrat se přesných statistik je v tomto případě prakticky nemožné. A až začne platit novela občanského zákoníku, která je před závěrečným čtením ve Sněmovně, bude přehled o domácnostech a jejich uspořádání ještě obtížnější. Novela by totiž měla změnit názvosloví různých druhů péče o děti po rozvodu.
Pokud návrh projde, soudy v Česku přestanou rozlišovat takzvanou výlučnou péči matky nebo otce (kdy je dítě hlavně s jedním rodičem a druhý jej vídá a bere si ho do péče na méně dní v měsíci), péči střídavou (kdy dítě střídá domovy rovnoměrně mezi oběma rodiči) a péči společnou (kdy se oba rodiče domlouvají a soud jim péči neupravuje). Soudci by už napříště měli pouze určovat dobu, tedy počet dní, které dítě stráví u každého z rodičů. Na péči by se ale měli i nadále podílet oba.
Podle brněnského advokáta Martina Strýčka už nyní ve většině případů i takzvaná výlučná péče jednoho z rodičů neznamená, že druhý dospělý by děti vídal třeba jen jednou za dva týdny. „Tato terminologie je už vlastně zavádějící. V dnešní době totiž i výlučná péče může znamenat, že je poměr dnů dítěte u rodičů v měsíci třeba 16 ku 14. Takže i klientům říkám, ať jdou po obsahu soudního rozhodnutí, ne po názvech,“ zdůrazňuje advokát.
Rozvody mohou být jednoduššíVe Sněmovně je před závěrečným schvalováním novela občanského zákoníku, která by mohla zjednodušit rozvody. Manželům, kteří už spolu nechtějí žít, by mělo ubýt administrativy a do partnerských vztahů by měl méně „šťourat“ soud. MF DNES přináší přehled hlavních plánovaných změn, které by mohly nastat od příštího roku. ● Důvod říkat nemusíte. V takzvaných nesporných rozvodech, při nichž budou mít oba partneři vyřešené otázky péče o děti, rozdělení majetku nebo bydlení, se už nebude pátrat po důvodech rozvratu manželství. ● Už žádná povinná odluka. Dříve platilo, že k rozvodu mohlo dojít až po šesti měsících odděleného života manželů. Nově se tato lhůta ruší a manželé se budou moci rozvést hned, bez prokazování. ● K soudu chodit netřeba. V nesporných rozvodech také nebude nutné manžele před soudem vyslýchat. A soudce tak právní akt rozvodu bude moci uzavřít i bez přítomnosti rozvádějících se. ● Dohoda vyjde laciněji. Soudní poplatek za hladký rozvod bude nově dva tisíce korun, sporné rozvody ale budou dražší – poplatek vyjde na pět tisíc korun. ● O dětech se bude rozhodovat zároveň. Dříve se péče o nezletilé děti řešila odloučeně od hlavního rozvodového řízení. Novela zákona by ale obě věci měla spojit, a tím proces zrychlit. Zároveň nebude nutné ve všech případech přivolávat pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). ● Pečovat o dítě musí oba. Novela chce zrušit různé nálepky péče o dítě. Zmizí označení rezidentní rodič a rodič, který má pouze právo styku s dítětem. To by mělo zajistit, že se o nezletilého budou starat oba dospělí. Soud může pouze upravit dobu, kterou bude dítě s každým z manželů trávit. |