Pokud balíček projde Senátem a podepíše jej prezident, některé změny by mohly začít platit už od července 2025.
Takzvaný celnický balíček zahrnuje celkem 117 dílčích zákonů. Drtivá většina z nich se týká kompetencí Celní správy – v některých případech dochází k jejich rozšíření o nové agendy, jindy jsou naopak některé pravomoci delegovány na jiné úřady a orgány státní správy. Pokud balíček v této podobě úspěšně projde legislativním procesem, znamenalo by to například, že celníci již nebudou kontrolovat zaměstnávání cizinců ani pěstitele máku setého a konopí. Osoby, které příležitostně prodávají lihoviny, navíc nebudou mít vůči celním úřadům oznamovací povinnost.
Další zákony se dotýkají například sjednocení kompetencí celní správy v oblasti zadržování věcí, obalů či dopravních prostředků, rozšíření jejích oprávnění při vybírání a vymáhání pokut uložených podle správního řádu a místních poplatků. Ministerstvo financí si od těchto úprav slibuje především lepší vymahatelnost a snížení nákladů pro dlužníky. Avizované změny by měly také pomoci státu ušetřit na provozních nákladech. Dílčí úpravy se pak dotknou i daňového řádu a dalších souvisejících procesněprávních předpisů.
„V první fázi jsme v rámci konsolidačního balíčku k 1. červenci 2025 snížili počet celních úřadů z patnácti na šest. V srpnu vláda schválila druhou část reformy, jejímž cílem je provést organizačně-kompetenční změny v právních předpisech upravujících působnost celní správy,“ vysvětluje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že balíček je kromě přeskupení kompetencí důležitý i z hlediska posílení digitalizačních snah státu. Jde o další krok v rámci rozsáhlé reformy celní správy, kterou ministerstvo zahájilo již v lednu 2024 jako součást konsolidačního balíčku. V jeho rámci má být zrušeno až 300 míst celníků po celé republice.
Sporných bodů je mnoho
Stanjurův celnický balíček však nevyvolal nadšení ani mezi opozičními poslanci, ani mezi některými profesními a zájmovými skupinami. Kritizována je například zmíněná stopka dohledu celníků nad zaměstnáváním cizinců, což je vnímáno jako problematické zejména v době, kdy počty cizinců pobývajících v České republice narůstají. Oslabení dohledových kompetencí celní správy by tak mohlo dále narušit již tak křehký systém, který v jiných státech často zajišťují i ozbrojené složky.
Ministerstvu financí je rovněž vyčítáno, že posílení pravomocí celní správy v trestním řízení by mohlo vést k nechtěným překryvům se stávajícími kompetencemi Policie ČR, což by mohlo vyvolávat zdlouhavé kompetenční spory. V navrhované novelizaci daňového řádu je zase spatřováno zvýhodnění státu před ostatními věřiteli, protože nově by si mohl ponechat část vymožených prostředků. Správce daně by podle novely také mohl vyloučit podání přes e-mail, což by mohlo znamenat omezení možnosti podat opravný prostředek proti daňové exekuci.
Další změny zahrnují například zrušení přestupku zneužití neplatného průkazu pojištěnce v zákoně o veřejném zdravotním pojištění či zavedení pravidla o rozdělení vybraných pokut v poměru 30 % pro stát a 70 % pro obec do zákona o pozemních komunikacích. Poměrně netradičně pak v rámci balíčku působí i navrhovaná změna zákona o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně, která by měla umožnit zatížení letištních pozemků právem stavby až na 99 let. Kritici tuto úpravu označují za legislativní přílepek, který navíc oslabuje ochranu pražského letiště před případnou privatizací.
Na poplach bijí i exekutoři
Novelu kritizuje také Exekutorská komora ČR. Podle ní by avizované změny vedly k vyšším nákladům jak pro stát, tak pro občany, snížení efektivity vymáhání dluhů a celkové právní nejistotě. Komora upozorňuje mimo jiné na skutečnost, že celní správa vymáhá dluhy méně úspěšně než soudní exekutoři (3,19 % oproti více než 30 %). Exekutorům se rovněž nelíbí absence několika stupňů kontroly celní správy a negativní dopady na dlužníky – celníci na rozdíl od exekutorů vymáhají dluhy veřejně a represivně.
Komora dále namítá, že navrhovaná novela upřednostňuje věřitelské zájmy státu před zájmy ostatních věřitelů, například samoživitelů či zdravotních pojišťoven. To by podle kritiků mohlo vést k vyšším státním výdajům na provoz celní správy, neboť by bylo nutné nabrat nové úředníky. Zároveň by se zhoršilo postavení samotných dlužníků – celní správa by totiž nemusela pořizovat audiovizuální záznamy, umožnit slevu na nákladech exekuce či zastavovat bezvýsledné exekuce. Exekutoři se obávají, že tento stav by mohl prohloubit právní nejistotu a zmatečnost v celém systému.
Novelizační balíček zatím úspěšně prošel prvním a druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Nyní míří do třetího čtení, poté o něm případně rozhodne Senát. Ministr financí Stanjura a Celní správa ČR přitom mají ambici uvést celnický balíček v účinnost už k 1. červenci 2025, přičemž některá ustanovení by měla odloženou účinnost až k 1. lednu 2026.