Domácí bunkr, neprůstřelná vesta. Německý řetězec reaguje na obavy lidí

„Jde o jeden z našich nejnovějších modelů. Svůj název získal podle toho, jak snadno jej lze postavit a rozebrat. Je k dispozici ve dvou materiálových variantách, z nichž jedna je naše cenově nejvýhodnější varianta z oceli S350. Za příplatek může být vyroben také z pancéřové oceli ARMOX440T. Ta nabízí odolnost proti střelám ráže 9 mm až 44.Magnum a je vysoce odolná proti vloupání,“ píše se na webu společnosti o produktu BSSD Defence PopUp Panikraum BS226.

Nouzová místnost neboli domácí kryt je k dispozici za 15 999 eur (přes 400 tisíc korun), prodávají se však i dvě levnější varianty. Jedna za 14 999 eur (375 tisíc), druhá ještě o tisíc eur levnější. Dodání za dvacet až třicet dní. „Přívody vzduchu jsou záměrně umístěné v zadní části místnosti, aby byly co nejdále od útočníka. Oba jsou navíc svařeny ochrannou deskou. Útočník tak do nich nemůže vložit zbraň či nástroje,“ vysvětluje.

Zamyká se šesti zámky a klíčová dírka se dá zevnitř skrýt. Je možné přidat suchý záchod a kryt může mít libovolnou barvu – s výjimkou červené, bílé a růžové. Vedle krytů je pak v nabídce i vesta za 599 eur (15 tisíc korun), vyztužená ocelovými pláty, jež poskytuje prostor i na čtyři zásobníky, plynová maska nebo dveře chránící před výbuchem a radiací.

To vše pro zákazníky poohlížející se po možnostech, jak se lépe chránit. Řetězec tak reaguje na pocit mnoha Němců, že v jejich zemi už není tak bezpečno jako dřív. „Je tu nebezpečí, válka, všude terorismus,“ myslí si osmasedmdesátiletá Marlies, kterou před prodejnou Normy v Berlíně vyzpovídali redaktoři listu The Times.

Prý si nepamatuje, kdy se ve svém životě cítila méně v bezpečí než teď. Poukazuje nejen na válku zuřící na Ukrajině, ale i důsledky války v Sýrii a dění v Afghánistánu, které do Německa přivedly statisíce uprchlíků. Jednapadesátiletá Annett zase říká, že kryt nestačí, potřebuje prý i zbraň.

Člen vedení Normy Wolfgang Stütz pak pro Bild řekl, že „zájem o téma bezpečnosti prudce vzrostl vzhledem k aktuální globální politické situaci“. „Nynější chování amerického prezidenta Donalda Trumpa a Elona Muska popudilo mnoho zákazníků,“ pokračuje. „Bylo nám řečeno, že je momentálně zasypávají objednávky,“ podotkl pak o berlínské společnosti BSSD-Defence, která kryty a další novinky pro Normu vyrobila.

Sortiment se podle Stütze zřejmě ještě rozšíří. Technický ředitel společnosti BSSD Mario Piejde už v lednu pro RTL řekl, že díky spolupráci s Normou je pro potenciální zákazníky nákup takových produktů snazší a je to „zajímavá nabídka pro ty, kteří chtějí zůstat v určité anonymitě a nechtějí nás kontaktovat přímo“. Jeho zákazníky jsou přitom ze 70 procent ženy, uvedl.

Dvě třetiny východních Němců by daly část Ukrajiny Rusům

Jak vyplývá ze zprávy o bezpečnosti, kterou sestavuje Allensbachův institut, 61 procent Němců má obavy, že by se jejich vlast mohla zapojit do válečného konfliktu. Průzkum vznikl mezi 7. a 18. lednem a zúčastnil se ho reprezentativní vzorek 1 015 lidí. Počet obyvatel, kteří se nyní v Německu cítí bezpečně, klesl na 60 procent – to je nejméně za posledních šest let. Třetina se pak obává, že se stane obětí násilného činu.

V bývalém Východním Německu si víc než dvě třetiny dotazovaných přejí, aby válka na Ukrajině skončila co nejrychleji, a to i za cenu postoupení části území Rusku. Na západě Německa přitom s touto možností souhlasilo 49 procent lidí.

Až 81 procent respondentů si myslí, že je v Německu příliš mnoho cizinců či uprchlíků. Němci se dále obávají o hospodářský vývoj své země, bojí se ohrožení ze strany Číny a Ruska, ale i Spojených států, které už nepovažují za spojence v takové míře jako před zvolením Trumpa.„Přesvědčení, že USA budou v příštích letech představovat hlavní hrozbu pro mír ve světě, prudce vzrostlo z 24 na 46 procent,“ píší autoři zprávy.

„I přes tyto zásadní pochybnosti je však většina obyvatel přesvědčena, že NATO by bylo dostatečně silné, aby se v případě ruského útoku na některý z členských států ubránilo,“ dodávají s tím, že 55 procent obyvatel je pro zavedení základní vojenské služby. A například 35 procent dotazovaných by si přálo, aby stát navýšil počet krytů a bunkrů.

Adblock test (Why?)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *