ÚOHS se zaměřil na sedm nejvýznamnějších producentů a dodavatelů másla v Česku, mezi které patří Jaroměřická mlékárna, Mlékárna Hlinsko, Polabské mlékárny, Olma a Madeta. Význam domácích výrobců je však omezený, protože více než 50 procentní poptávky po másle pokrývají dovozy.
Podle úřadu vyšší ceny másla způsobilo značné zvýšení výrobních nákladů, navýšení cen vstupních surovin, propad tučnosti mléka a nutnost dokupovat smetanu za evropské tržní ceny. V roce 2024 navíc vzrostla poptávka po mléčném tuku pro výrobu sýrů, což prohloubilo jeho nedostatek pro produkci másla.
Podle zjištění ÚOHS prodávaly mlékárny loni kilogram másla v první polovině roku za zhruba 150 až 175 korun, postupně cenu navýšily ke konci října na 210 až 240 korun, což znamená zhruba o třetinu. V případě čtvrtkilogramové kostky másla je to tedy zvýšení z 37,50 až 43,80 koruny na 52,50 až 60 korun.
V oblasti maloobchodu úřad sledoval osm relevantních hlavních řetězců, a to Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market, Albert, Globus a Tesco Stores a Tesco Franchise Stores. Procentuální nárůst cen byl u jednotlivých řetězců proměnlivý. „Ačkoliv se maloobchodní ceny navyšovaly, k procentuálnímu navýšení maloobchodní přirážky došlo pouze v některých týdnech,“ konstatuje ÚOHS. Obchodní řetězce v některých případech dokonce udržovaly ceny za cenu záporných marží.
Z analýzy rovněž vyplynulo, že každý řetězec si držel vlastní obchodní strategii a nebyla identifikována taková shoda, která by naznačovala uzavření kartelové dohody.
Podle úřadu odpovídalo zdražení másla vývoji v Evropě. „Obdobné výše jako v Česku dosáhla jeho cena na Slovensku a v Německu, jen mírně nižší byla v Rakousku,“ uvádí zpráva. Maloobchodní řetězce využívají tzv. globální marži, což jim umožňuje různě pracovat s cenami jednotlivých produktů.
Navzdory vyšším cenám spotřeba másla neklesla. „Prodeje másla byly od září do prosince s výjimkou jediného měsíce vyšší než o rok dříve,“ uzavírá ÚOHS.