„Zelenskyj to nemůže podepsat z několika důvodů. Předně je to trestný čin. V rámci ukrajinského práva by tím spáchal vlastizradu,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová v Rozstřelu. Podle ní je územní celistvost Ukrajiny zakotvena přímo v ústavě, již nelze měnit během válečného stavu a kvůli které by zároveň neprošla žádná dohoda o podstoupení Krymu Rusku.
Trump hraje ve prospěch Ruska
Víchová zdůrazňuje, že požadavky obsažené v Trumpově návrhu jsou z pohledu Ukrajiny zcela nesplnitelné. „Podmínky Spojených států nemůže Ukrajina splnit. Týkají se třeba uznání Krymu jako ruského území. To by byla zrada nejen ukrajinské ústavy, ale i krymských Tatarů.“
Varuje také před tím, že ústupky Rusku by Ukrajině přinesly pouze další agresi. Rusko by se po míru zkonsolidovalo a připravilo se na nový útok. „Dalším krokem by byla například Oděsa a Ukrajina by přišla o přístup k Černému moři. Ruská federace se nezastaví.“
Za extrémně rizikový označuje i precedens, který by vznikl: „Když berete suverenitu jedné zemi, vezmete ji zároveň i všem ostatním.“
Trumpova administrativa podle Víchové zjevně usiluje o dohodu s Ruskem bez ohledu na ukrajinské zájmy. „Spojené státy se s Ruskem domluvily: Rusku daly všechno, Ukrajině by rády všechno naopak vzaly,“ říká s odkazem na vyjednávání amerického emisara Stevea Witkoffa s Ruskem.
Ukrajinci by mu to neodpustili
Víchová upozorňuje, že tlak na Ukrajinu může způsobit vážné politické otřesy. „Pokud by Zelenskyj přistoupil na takové podmínky, byl by politicky zničen. Ukrajinský národ by mu to nikdy neodpustil.“
Současně varuje, že politické oslabení Ukrajiny – například skrze předčasné volby – hraje do karet Moskvě. „Volby jsou vždycky malá občanská válka. Oslabují stát zevnitř. Právě v době voleb využili Rusové v roce 2014 bezvládí a anektovali Krym.“
„Putin chce získat u jednacího stolu to, co nezískal na bojišti. Ale frontová linie tomu neodpovídá – Ukrajina se drží,“ připomíná Víchová. Připouští však, že situace se může dramaticky změnit, pokud Spojené státy přestanou dodávat vojenskou pomoc.
„Jakmile Spojené státy přestanou pomáhat Ukrajině, bude to zcela jiná situace. Trump si pak doslova namočí ruce v ukrajinské krvi,“ varuje.
Pro Evropu brzy – pro Ukrajinu dlouho
Zda Evropané dokážou americkou pomoc nahradit, zůstává podle ní otázkou. „To se vyzkouší až v praxi, jako reaktor v atomové elektrárně.“
Evropa se podle ní sice začíná „emancipovat“ v oblasti bezpečnosti, ale její tempo je z pohledu Ukrajiny příliš pomalé. „To, co je pro Evropu brzy, je pro Ukrajinu strašně dlouhá doba.“
Sama očekává, že se situace vyhrotí ještě letos. „Myslím si, že Spojené státy opravdu v nejbližší době přestanou Ukrajině pomáhat. Může to přijít během tří, čtyř měsíců.“
Co to bude znamenat pro Ukrajinu a pro Evropu? Vyhraje Ukrajina pouze v případě porážky nového Putinova impéria? A může se kremelský režim v dohledné zhroutit? I na to odpovídala Lenka Víchová v Rozstřelu.