Podle předsedy Národní rozpočtové rady (NRR) je nepravděpodobné, že by se cenová hladina vrátila na úroveň let 2020 a 2021. „Je to něco, s čím se vyrovnává velká část vyspělého světa. Můj kamarád byl nedávno ve Spojených státech a byl v šoku, z toho, že čepované pivo stálo dvacet dolarů,“ uvedl Hampl v pořadu Partie Terezie Tománkové.
S tím souhlasila i ekonomka Švihlíková. „Zažíváme velmi výraznou krizi životních nákladů,“ uvedla. Podle Hampla stojí za současnou situací alespoň z části nezvládnutá inflace, která přišla po pandemii covidu. „Nebyla zvládnutá autoritami, které to mají v popisu práce, dominantně centrálními bankami,“ myslí si Hampl.
Vyzdvihl ale také české specifikum, které se podle něj projevuje neustálou touhou po nižších cenách. „Rád bych si vzpomněl na moment, kdybychom si my, Češi řekli, že u nás bylo levně. Takový moment, myslím, nebyl,“ uvedl Hampl. „Je to naše DNA,“ pokračoval.
S tím souhlasí Švihlíková. „Je to otázka politické kultury a nastavení daného národa. Ale vezměme si Američany, kteří bývají tradičně velkými optimisty a ta krize u nich byla tak velká, že zapříčinila poměrně razantní politickou změnu, kterou vidíme nyní,“ myslí si. Právě ekonomická politika amerického prezidenta Donalda Trumpa byla dalším tématem televizní debaty. Konkrétně přišla řeč na zavádění a následné rušení cel.
Podle ekonomky se Donald Trump podobně jako ve svém prvním funkčním období snaží zvýšit konkurenceschopnost amerického průmyslu a snížit státní dluh. „Zejména obsluha dluhu v případě Spojených států, takže počítá se cly jako s velmi výrazným příjmem do státního rozpočtu,“ myslí si Švihlíková. „Americká elita nese velmi těžce, že jí vyrostl v průběhu zlaté éry globalizace rival v podobě Číny,“ myslí si Hampl.
V souvislosti s americko-čínským ekonomickým soupeřením zmínila Švihlíková, že Čína je velkým americkým věřitelem. „Je to velký držitel amerických dluhopisů, po Japonsku vlastně druhý největší. Takže ta propletenost je velká a myslím si, že ta dnešní situace prohibitivních cel nebude trvat věčně,“ zauvažovala.
Zároveň ale upozornila i na to, že již první Trumpovo prezidentské období, kdy byla cla vůči Číně uvalena, nasměrovala Čínu směrem k větší diverzifikaci trhu. „Vidíme, že Čína skutečně čím dál více obchoduje se státy jihovýchodní Asie, výrazně roste její pozice v afrických zemích nebo státech latinské Ameriky,“ všímá si ekonomka.
Oba hosté debaty se pak pozastavovali nad současným stavem Evropské unie, která razí jak snahu o větší šetrnost k životnímu prostředí, tak nově i důraz na zbrojení. „Jedno lepší než druhé,“ komentovala situaci ironicky Švihlíková. „Evropští představitelé si kladou řadu velkolepých cílů a tyto cíle jsou často prodávány pod tím, že to je jediná možná cesta,“ kritizovala ekonomka a zdůraznila, že pozice Evropské unie slábne a stejně tak slábne její vnitřní soudržnost.
„Na jednu stranu tady velmi intenzivně hovoříme o tom, že budeme předvojem v těchto politikách a na druhou stranu jsme nadšeni z toho, že dovážíme zkapalnělý zemní plyn ze Spojených států, který k nám putuje tisíce kilometrů a byl zpracováván způsobem, který je vrcholně neekologický,“ kritizovala nesourodost evropské politiky. „Kdybychom tady spalovali naše kvalitní uhlí, tak by to vyšlo z hlediska dopadů na životní prostředí lépe. A podobných dvojích metrů je ta Evropská unie bohužel plná,“ řekla ekonomka.