Ostatní, třeba pokud mají ubytování mimo prostory stájí, ale nabízejí pobyty i nadále, jak zjistila MF DNES. Přes varování veterinární komory pak nejspíš bude i spousta akcí s koňmi.
Třeba Pavel Uchytil provozuje na své farmě na v Uhřínově na Jihlavsku samoobslužný bar. Z obav z této extrémně nakažlivé choroby ho ale po výskytu slintavky na Slovensku ho ale zavřel.
„Úplně si nemyslíme, že kdyby se to vyskytlo, tak že to donese zákazník, ale třeba veterinář, přepravce zvířat nebo někdo takový,“ dodává. Nechce však, aby si lidé mysleli, že to bylo právě z jejich baru, odkud se nákaza šířila. Nyní doufá, že provoz obnoví po začátku května, spolu s tím, jak se budou uvolňovat mimořádná veterinární opatření ze strany Státní veterinární správy. Podle něj jde pro farmu o ztrátu několika tisíc korun měsíčně.
Obavy má také Terezie Daňková, která má farmu v jihočeských Hoslovicích. „Je nepředstavitelné pro lidi, kteří pro mě pracují a pro mě koneckonců taky, že bychom kvůli nedodržení některého z doporučení veterinární správy měli být původcem toho, že se to se k nám zanese,“ říká. Lidé na farmu třeba na rodea jezdí podle ní i ze stovek kilometrů vzdálených destinací.
Myslím si, že žádný agroturistický farmář, pokud by to z důvodu jeho aktivity mělo znamenat likvidaci tříkilometrového perimetru, by nepřežil v rámci komunity
Terezie Daňková, farmářka
Na Slovensku se pak také přikročilo k vybíjení zvířat i ve tříkilometrovém ochranném pásmu kolem ohnisek nemoci. „Myslím si, že žádný agroturistický farmář, pokud by to z důvodu jeho aktivity mělo znamenat likvidaci tříkilometrového perimetru, by nepřežil v rámci komunity,“ dodává Daňková, která částečně cítí odpovědnost za daleko širší oblast – tedy za údolí z Kraselova až do Vimperka. Pro její zemědělskou farmou znamená aktuální konec agroturistiky výpadek kolem pěti procent tržeb farmy.
Podle Svazu venkovské turistiky a agroturistiky funguje v ČR kolem tisíce těchto zařízení, z toho 600 s ubytováním, zbytek má zážitkové aktivity. „Mezi našimi členy, kteří tuto činnost provozují, rostou obavy a frustrace. Řada zemědělců je kvůli současným veterinárním a bezpečnostním opatřením pod silným tlakem. Zároveň tato opatření podporují nebo dokonce volají po jejich zpřísnění,“ říká pak mluvčí Zemědělského svazu ČR Michal Procházka.
Většina zemědělců podle něj má agroturistiku jako doplňkovou činnost, chtějí také zejména mezi dětmi rozšiřovat povědomí o českém zemědělství. „Finanční ztráty v těchto případech nejsou vysoké, spíše se jedná o psychickou zátěž a pocit zmaru,“ dodal.
Člen svazu Svatopluk Müller, který je zároveň jednatelem společnosti Zemagro, provozuje jako vedlejší činnost menší daňčí oboru s ubytováním. „Jde o sezonní, nenáročný provoz, jehož cílem není dosažení zisku, ale nabídka autentického zážitku v přírodním prostředí, péče o krajinu a chov daňků,“ říká.
Ročně jeho oboru navštíví přibližně 30 lidí, převážně během letních měsíců. „Provoz musel být nedávno přerušen kvůli mimořádným veterinárním opatřením, čímž došlo i k výpadku drobných příjmů, které pomáhaly pokrýt alespoň část nákladů na provoz,“ dodal Procházka. Horší situace je pak podle něj v podnicích s většími ubytovacími zařízeními, kde je živočišná výroba.
Nechodit ani přes pastviny
Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková pak připomněla, že někteří chovatelé z obav před kulhavkou pozastavili i přímý prodej svých výrobků jako je mléko. „Znamená to pro ně sice výpadek části příjmů, nicméně nákaza v chovech skotu, prasat, ovcí nebo koz by znamenala pro podniky ekonomickou pohromu, mnohdy až existenčních rozměrů,“ vysvětluje.
Komora proto apeluje na turisty, aby o Velikonocích nevstupovali na farmy, pastviny ani do stájí a vyhýbali se i stezkám vedoucích přes hospodářství. „Jakmile riziko nákazy pomine, zemědělci zase návštěvníky rádi přivítají,“ uzavřela.
Některé farmy ale i přes zvýšené riziko stále s velikonočními pobyty počítají. Třeba na Biofarmě Menšík v Beskydech se udělala opatření na farmě, kam nikdo cizí nemůže, ale hosty v ubytování vítají i nadále. „Nemáme tu agroturistiku v bezprostřední blízkosti stájí, ale kilometr bokem k vesnici,“ vysvětluje za podnik paní Menšíková.
Podobně i mnohé provozy, kde nejsou vnímavá zvířata k nemoci, tedy zejména koňské farmy, i nadále počítají s velikonočními akcemi pro děti. Komora veterinárních lékařů ale i tyto provozy vyzvala k extrémní opatrnosti, protože virus může přežít až čtyři měsíce a virus můžou vylučovat i jedinci bez příznaků choroby.