Co je projekt Lázně Pramen Adršpach? Proč jste si vybrali zrovna oblast Broumovska namísto Krkonoš, kde vznikly vaše předchozí developerské projekty?
Postavili jsme Aldrov Resort v Krkonoších, který má podobný rozsah. Majitelé pozemku v Adršpachu nás díky tomu oslovili se zájmem, že by něco takového chtěli i u sebe. Jsou to místní, chtějí v projektu zůstat do konce. Celý projekt je koncipován jako lázeňský dům, bude zahrnovat hotel a apartmány. Financovat ho chceme částečně z našich zdrojů, částečně z bankovních. Najali jsme mezinárodně uznávaného architekta Josefa Pleskota, s nímž jsme už v minulosti spolupracovali. Projekt navrhl jako ekologickou dřevostavbu, aby co nejlépe zapadla do krajiny.
V Adršpachu se mluví o miliardových investicích. Jaký je skutečný rozpočet?
Kolem jedné a půl miliardy. Ale jen za předpokladu, že by se projekt realizoval v námi navrženém rozsahu. Zároveň je jasné, že mezitím dojde k nárůstu cen prací a materiálu, konečná cena bude přesnější až před zahájením prací.
Budou to skutečné lázně?
Pilířem bude hotel se 70 pokoji a veškerou infrastrukturou. Jednáme s lékaři, aby měl opravdu lázeňský charakter, tedy saunový svět, bazény, masáže, zdravotní služby, restaurace, obchody i sály. Žádné tobogany, vše bude podřízeno tomu, že lidé přijedou za odpočinkem.
Proč tedy apartmány?
Abychom celou infrastrukturu uživili, 70 pokojů by nestačilo. Musíme přidat apartmány, od menších po větší. Představte si podobný koncept jako v Krkonoších. Chceme je nabídnout soukromému sektoru, avšak s povinností, že vlastníci dají jejich kapacitu v době nepřítomnosti k dispozici hotelovému systému. To je model běžný v Rakousku a vyzkoušeli jsme ho i v Krkonoších.
Proč by někdo, kdo si za mnoho milionů koupí apartmán, jej dával pak k dispozici někomu jinému?
Bude to pro ně dobrá investiční příležitost a příjem z pronájmu.
Nehrozí scénář známý ze Špindlu a jiných letovisek, která jsou v létě městy duchů a apartmány jsou jen víkendovými byty pro Pražáky?
Naším cílem je, aby to nebyly mrtvé nemovitosti, města duchů, jak říkáte. Celý komplex je koncipován jako celoroční s důrazem na mimosezonní činnosti.
Nejtypičtějším návštěvníkem Adršpachu je dnes jednodenní host, okruh projdete za pár hodin. Z čeho vycházíte, že by vaši hosté svůj pobyt prodloužili?
Kdybychom dosáhli průměrné délky pobytu čtyři dny, bylo by to dobré. Dnes je skutečně trend přijet na den, to je automobilový turismus. Musíme však nabídnout program a služby, aby zůstali déle. Víme, že jsme schopni udělat lázeňské procedury, které hosté využívají více i ve špatném počasí, což je výhoda. Samozřejmě musíme organizovat i činnosti v dobrém počasí, tedy výlety. Adršpach není jen skalní město, můžeme doporučit i jiné trasy, kam chodit, běhat či jezdit na kole.
Vstup do skal je zpoplatněn, v sezoně se tam bez rezervace nedostanete. Nebojíte se, že s přílivem dalších turistů se situace ještě zhorší?
Tím, že u nás nebudou hosté jen jeden den, budou mít větší šanci si zarezervovat termín. Jsem si skoro jistý, že naši hosté budou z velké části ti samí lidé, co tam dnes jezdí na den. Nikdo se nerozhodne ve středu, že v pátek pojede do lázní.
Pokud tvrdíte, že vaši návštěvníci se budou rekrutovat ze současných hostů v Adršpachu, co byste řekl na obavy místních, že jim odsajete část klientely, na níž jsou ekonomicky závislí?
Myslíme, že sice oslovíme ty, co tam jezdí, ale jinou cenovou hladinu. Naše ceny vždycky budou vyšší než u stávajících penzionů. Ubytovatelům to může dokonce pomoct, protože my vybudujeme infrastrukturu, která v lokalitě chybí. V Adršpachu není nic, nejsou tam restaurace, wellness. Díky nám se oblast stane atraktivnější.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
V čem dalším bude přínos resortu pro obec?
Pokud vyjdu ze zkušeností našeho Aldrov Resortu v Krkonoších, velmi dobře tam funguje výběr poplatku za ubytovaného. Sama obec Vítkovice byla dost překvapená, kolik peněz dostává i mimo sezonu, tedy v září, říjnu a listopadu. Jde o peníze, s nimiž původně vůbec nepočítali.
Kolik budete potřebovat zaměstnanců a kde je seženete?
Náš výpočet je 60. Všichni nám říkají, ať nepočítáme s tím, že v místě seženeme personál. Přitom víme, že je i tohle přínos pro obec. Vzniknou nové pracovní příležitosti. Když nám někdo bude schopen nabídnout kvalitní pečivo, rádi ho vezmeme. Pokud ne, koupíme pec a budeme si ho dělat sami. To platí pro prádelnu, dodavatele masa, cokoliv. Pravda je, že na začátku budeme muset zaměstnance získat jinde a ubytovat je. Nebudeme spoléhat jen na místní. Ale časem se to jistě zlomí a získáme lidi z Adršpachu a okolí.
Obec tvrdí, že nemá kapacitu čistírny odpadních vod, která by pojala další splaškové vody, musela by se tedy rozšířit. Byli byste ochotni se podílet na jejím zkapacitnění?
To rádi uděláme. K vylepšení infrastruktury určitě dojde, jestli to bude u komunikací, osvětlení, chodníků, to už je na zvážení obce a na tom, co společně vyjednáme.
Na jaký typ klientely vlastně cílíte? Do Adršpachu dnes jezdí hlavně Poláci…
Statistika říká, že největší zastoupení mají cizinci. V Krkonoších je nejvíce Němců a pak Poláků, což je změna oproti dřívějšku, kdy převládali Holanďané. Počítáme, že největší skupinou hostů budou Češi, možná 60 procent. A 40 procent bude mix Poláků, Němců, Holanďanů a dalších.
Hodně místních se bojí, že vzroste dopravní zátěž…
V našich resortech v Krkonoších auta mizí v podzemních garážích, tady to bude stejné. Pokud se bavíme o lidech, kteří zamíří do skal, uvolní jedno místo na obecním parkovišti. Navíc do hotelového resortu typicky lidé přijíždějí odpoledne nebo večer, zatímco dnes jednodenní turisté jezdí do Adršpachu v jiný čas, nejčastěji ráno a dopoledne.
Jaký je časový harmonogram prací a kdy chcete hotel otevřít?
Ideální stav je, kdybychom do tří let stavěli. Bojím se však, že to bude pět let, protože všechny povolovací procesy trvají. Musíme mít všechna kladná stanoviska dotčených orgánů a být ve shodě s obcí, to je klíčové. Projekt přesahuje volební období současného zastupitelstva, proto chceme být partneři, což znamená dělat kompromisy z obou stran. Další dva roky potrvá stavba samotná.
