„Takové zjednodušení by se určitě nabízelo, ale důvodů pro žádost o úvěr je více,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Jeho slova potvrzuje i průzkum Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. Podle něj si totiž klienti nebankovních společností půjčují primárně na nezbytnosti nebo na nenadálé výdaje.
Z těch, kteří si vzali půjčku v uplynulém roce, ji většinou využili například na opravu automobilů či domácích spotřebičů, případně na jejich nákup. Dále pak devět procent žadatelů o půjčku řešil penězi vyúčtování za energie, v osmi procentech případů pak na nájem. „Rekonstrukci nebo koupi nemovitosti či dražšího zboží si klienti pořizují spíše z bankovních úvěrů,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Tolik často opakované půjčky na luxusní zboží jsou podle průzkumu v naprosté menšině. „Na mobilní telefon si bere půjčku dvě procenta zákazníků, stejně tak na dovolenou, značkové zboží financuje půjčkou pouhé procento našich zákazníků,“ popisuje výsledky průzkumu Aleš Perutka, předseda představenstva Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ).
A například ze statistik Nebankovního registru klientských informací vyplývá, že největší část úvěrů na nebankovním trhu jsou úvěry na pořízení nového nebo ojetého automobilu. Což může být na jednu stranu vnímáno jako zvýšení „luxusu“. „Pro některé je tento typ úvěru ale spíše realistický pohled na aktuální situaci. Nově pořízený automobil může klientovi zajistit dostupnější cestování třeba za novou prací, díky které si zvýší příjem,“ poukazuje Rajl.
Roli hraje dobrá zkušenost
Určitou zajímavostí je, že ti, kteří si půjčují u nebankovní společnosti, si až v 81 procentech případech půjčují pravidelně. „Naši klienti jsou rizikovější a víme, že žádají o úvěry opakovaně,“ připouští Aleš Perutka. Klíčová je v tomto ohledu pravděpodobně zákaznická zkušenost.
„Pokud byli zákazníci s přístupem úvěrové společnosti spokojeni, určitě se rádi vracejí,“ dodává Šmejkal. Koneckonců všechny úvěrové společnosti, a to i banky, se snaží o další spolupráci s klientem, který platil řádně a včas. Snahu navíc často podpoří i nabídkou různých bonusů nebo slev.
„Zejména u úvěrů s krátkou splatností v řádu týdnů a měsíců jsou následné kontakty mezi poskytovatelem úvěru a klientem časté. Poskytovatel dalšího úvěru však musí zbystřit a řádně prověřit bonitu a úvěruschopnost každého žadatele,“ informuje Šmejkal.
Nebankovní půjčky vyhledává stále víc lidí
Podle Rajla však jde spíše o skupinu lidí, kteří jsou na opakované žádosti o úvěry náchylnější, a to bez ohledu na to, zda si půjčují u banky nebo na nebankovním trhu. „Někteří lidé si rychle zvyknou na život s úvěry a příliš nepřemýšlí nad tím, jestli je opakované půjčování pro ně tzv. zdravé. Naštěstí se jedná spíše o malou skupinu dlužníků,“ vysvětluje Rajl.
Poněkud zneklidňující je však zjištění, že roste počet těch, kteří by byli ochotni vyhledat nelicencovaného poskytovatele půjček v případě, že by je ten licencovaný odmítl. Zatímco v roce 2024 by k takovému kroku sáhlo jen 5,5 procenta dotázaných, letos je jejich počet více než dvojnásobný, a to 12 procent. Takový krok ale může být začátkem sestupné spirály problémů, protože nelicencovaní poskytovatelé často sahají k nekalým praktikám.
„Pro lidi v nouzi, kteří se rozhodují pod tlakem, představuje šedý trh nebezpečnou past. Neřídí se zákony, není regulovaný a spotřebitel nemá žádnou ochranu. Stále častěji se setkáváme s případy soukromých poskytovatelů, kteří podmiňují i menší půjčku ručením nemovitostí,“ říká Aleš Perutka.
Často jde o jednotlivce, kteří se tváří tak, že půjčují „známému“. „Platí ale samozřejmě, že pokud taková osoba poskytuje desítky nebo stovky úvěrů, musí k tomu mít potřebné zázemí pro sledování splácení půjček a vymáhání, což lze kvalifikovat jako podnikání,“ říká Jiří Rajl. Tito poskytovatelé by přitom v Česku vůbec neměli existovat.
„Jedná se o neoprávněné podnikání zcela za hranou zákona a pro klienty velmi nebezpečné, zejména v situaci možného prodlení se splátkou. Vymáhání pak může dost bolet,“ varuje Šmejkal. Po půjčkách od nelicencovaných poskytovatelů podle něj sahají spíše lidé z uzavřených, sociálně vyloučených a marginalizovaných komunit.
Fiktivní IČO
„I sociální a dluhoví poradci mají velký problém zde pracovat a nabízet své poradenské aktivity, protože rodinné vazby a vzájemné závislosti brání o tomto skrytém fenoménu hovořit a tak se s ním vypořádat,“ dodává David Šmejkal.
Další nekalou praktikou jsou pak úvěry na fiktivní IČO. Tedy že společnost místo spotřebitelského úvěru poskytne úvěr podnikatelům i přesto, že dlužník podnikatelem není.
„Pro vyřízení půjčky donutí klienta, aby si zajistil živnostenský list a následně mu poskytnou úvěr. Toto je opět obcházení zákonné úpravy a klienti by si měli být vědomi, že pokud na takovou situaci přistoupí, dostávají se do velmi nevýhodné pozice, jelikož ztrácí ochranu, která je zákonem dána spotřebitelům,“ varuje Jiří Rajl. S takovými nekalými praktiky se podle průzkumu setkalo v případě žádostí o zřízení IČO pšt procent dotázaných a v případě ručení nemovitostí pak sedmnáct procent.
Zkušenosti s úvěrem na černo má v obecné podobě celkem 36 procent respondentů. Jde o úvěry bez smlouvy, ke kterým se lidé mohou dostat různě. Například přes e-mail, případně přes internet. Možností je ale mnohem více.
„K těmto nabídkám se lidé častokrát dostanou i přes známé nebo například přes různé tištěné letáky vylepené na sloupech veřejného osvětlení apod.,“ vyjmenovává Rajl. Lidé pak po takové půjčce sahají často v případě, že nedosáhnou na standardní bankovní nebo nebankovní úvěr. „Místo toho, aby se zamysleli nad důvody a snažili se zlepšit vlastní finanční situaci před samotnou novou žádostí o úvěr, tak přistupují k tomu, že žádají o půjčky od nelicencovaných a neregulovaných subjektů,“ dodává Rajl.
Takové chování je ale pochopitelně extrémně rizikové. „Před vyhledáváním nelicencovaných poskytovatelů úvěrů musíme rázně varovat. Jedná se o nelegální obchodní model, který vlastně můžeme přirovnat k nelegální lichvě,“ uzavírá Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.