Studie australských vědců naznačuje, že průměrný HDP na osobu na celém světě se sníží o 16 procent, i když se oteplení Země udrží na 2 °C nad předindustriální úrovní. To je mnohem razantnější snížení, než čekaly předchozí odhady, podle nichž by snížení činilo pouhých 1,4 procenta. Vědci nyní odhadují, že globální teploty vzrostou o 2,1 °C, i když státy dosáhnou krátkodobých a dlouhodobých klimatických cílů.
Větší problém, než si odborníci mysleli
V posledních letech se objevily četné kritiky, že soubor ekonomických nástrojů známých jako integrované modely hodnocení (IAM) používané k určení výše investic vlád do snižování emisí skleníkových plynů, nezachycuje primární rizika vyplývající ze změny klimatu, zejména pak extrémní výkyvy počasí.
Nová studie publikovaná v časopise Environmental Research Letters vzala jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a rozšířila ho o předpovědi změny klimatu, aby zachytila dopady extrémních povětrnostních jevů v globálních dodavatelských řetězcích.
Timothy Neal z Institutu pro klimatická rizika při Univerzitě v Novém Jižním Walesu a hlavní autor studie uvedl, že nový výzkum se zabýval pravděpodobným dopadem globálního oteplení planety o 4 °C, které mnozí odborníci na klima považují pro Zemi za katastrofické. Zjistil, že by průměrný člověk zchudl přibližně o 40 procent.
Předchozí ekonomické modely, které dospěly k závěru, že i vysoká úroveň globálního oteplování bude mít jen mírný dopad na světovou ekonomiku, měly podle Neala hluboké důsledky pro politiku v oblasti klimatu. „Starší ekonomické modely obvykle zohledňovaly pouze změny počasí na místní úrovni, a nikoli to, jak by extrémy počasí, jako jsou sucha nebo záplavy, mohly ovlivnit globální dodavatelské řetězce,“ říká.
Neškodné, ale chybné
V teplejší budoucnosti můžeme podle něj očekávat kaskádovité narušení dodavatelských řetězců vyvolané extrémními výkyvy počasí po celém světě. „Přepracování ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémy ve vaší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se jeví jako velmi naléhavá věc, kterou je třeba udělat. Teprve pak země budou moci mohou plně vyčíslit náklady na svou ekonomickou zranitelnost vůči změně klimatu a poté udělat samozřejmou věc – snížit emise,“ dodal Andy Pitman, klimatolog z univerzity v Sydney.
„Zdánlivě neškodné, ale chybné výsledky z minulosti mohou posílit názor, že jde spíše o pomalu se pohybující rizika s omezenými dopady než o závažná rizika vyžadující okamžitá opatření,“ uvádí se ve zprávě.
Také Mark Lawrence z univerzity v Adelaide, který se zabývá výzkumem klimatických rizik, výsledky nového výzkumu označil za věrohodné. „Domnívám, že ekonomické dopady změny klimatu by mohly být ještě mnohem horší,“ uzavřel podle The Guardianu.