Chovatelé nyní masivně očkují, aby se před nemocí, kterou přenášejí tiplíci, letos ochránili.
„Ta bezmoc je strašná,“ řekl MF DNES a iDNES.cz Aleš Polák z Tfarmy z Karlovarska. Telata se u nich letos na farmě rodila mrtvá nebo bez sacích reflexů, byla v křečích a nemohla se dostat ani do základní fyziologické polohy. „U nás jsou ztráty kolem 22 procent z celkového počtu březích krav. Ale víme o podnicích, kde jde i o polovinu,“ řekl. Březích krav bylo letos na farmě 270.
Podobně popisuje situaci i chovatelka Hana Chlupáčková. „U nás to také bude mezi 20 až 25 procenty. Některá slepá telata žijí, ale nemá to žádný smysl, jdou k záhubě,“ říká. Podle ní má mnoho telat také nervové ataky. Ta očekávala letos 140 telat. „Budeme rádi, když se dostaneme na 100 živých a služných telat,“ popisuje.
Podle ředitele Českého svazu chovatelů masného skotu Kamila Maláta oficiální statistiky o úmrtích prakticky neexistují, metodiky podle něj nepočítaly s tím, že by se měly třeba potraty hlásit. Do budoucna podle něj státní veterináři postupy kvůli chorobě, u které veterináři loni odhalili 115 ohnisek, změní.
Malát říká, že problémy mají i špičkové farmy, které se zabývají plemenitbou. „Ztráty telat můžou být i mezi 30 a 40 procenty právě u těch nejlepších. A jinde, kde není tak vysoká úroveň, můžou být ještě horší,“ popisuje.
Podle něj se nedá přesně říct, kdy se zvířata infikovala a v jakém stadiu březosti byla.
Dopad do cen pro spotřebitele podle něj nebude, problémy ale budou mít jednotlivé podniky na konci pastevní sezony, až zjistí, že nemají skot na prodej. Za užitkovou jalovici podle něj mohly firmy utržit kolem 25 tisíc korun, za plemennou i 40 tisíc.
Letos by podle něj nemusela být situace tak fatální, chovatelé začínají být podle něj v dobrém smyslu vystrašení a sahají po očkování, které stojí kolem stokoruny za dávku. Ještě na podzim měli totiž mnozí chovatelé obavy, pamatovali si totiž očkování před 17 lety, kdy mezi vedlejšími účinky vakcín stály zejména ztráta plodnosti a potraty u krav, tedy zmetání. Aktuální vakcína ale podle chovatelů tyto problémy nepřináší, podle Chlupáčkové může být dočasná neplodnost u býků, která ale poměrně rychle ustoupí.
Ministerstvo zemědělství přistoupilo k tzv. generálnímu pardonu, tedy umožnilo započítávat uhynulé kusy kvůli chorobě do dotačních schémat, jinak by farmáři kromě ztráty kusů přišli ještě o podpory například na chov skotu v podhorských oblastech. Generální pardon by měl nyní platit rok. Podle zemědělců by ale doba odpuštění měla být delší.
„Jsme si vědomi zvýšené úmrtnosti, což by mělo být zohledněno v rámci opatření společné zemědělské politiky včetně alespoň tříleté flexibility v nastavení na plochu,“ říká ředitelka Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Karolína Menclová. Je ale nutno říct, že na podzim budou volby a nastavování odpouštění nečekaných podmínek na několik let bude v rukou vlády, která z nich vzejde.
Podle Menclové je reálné riziko nedostatku kvalitních plemenných zvířat, navíc stále hrozí kulhavka a slintavka. „Podporujeme proto možnost transferu embryí z bezpečných třetích zemí, jako je například Kanada, což přispívá k zajištění kvality generického materiálu,“ dodala. To ale zatím není podle ní možné.
Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek pak připomíná, že chovatelé jsou v nezáviděníhodné situaci, živočišná výroba v celé Evropě čelí obrovskému tlaku. „Na Slovensku a v Maďarsku řádí slintavka a kulhavka, Polsko se stále potýká s ptačí chřipkou, Belgie řeší nemoc modrého jazyka a Chorvatsko africký mor,“ popsal nákazovou situaci. Navíc se v západní Evropě omezují chovy skotu, na trhu je tak napjatá situace s hovězím masem.