Čína Trumpovu celní politiku hlasitě kritizuje, a i tato velmoc přišla v minulých dnech s protiopatřeními. Kupříkladu zavedla patnáctiprocentní cla na americké zemědělské produkty včetně pšenice, kuřecího masa či kukuřice. Desetiprocentní cla se pak týkají amerického ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, vepřového, hovězího či sójových bobů. I tyto americké dodávky do Číny by Rusko mohlo v dalších týdnech a měsících nahradit, píše portál The Moscow Times.
„Zemědělští exportéři ze třetích států mohou z čínsko-americké obchodní roztržky těžit, což se týká i zemědělců v Rusku,“ uvedl pro The Moscow Times analytik Andrej Sizov. Dodal, že Čína by mohla mít zájem zejména o ruské živočišné produkty a pšenici.
Kromě zemědělských produktů by ale Rusko mohlo zvýšit také svůj export zemního plynu a ropy. Čína by mohla mít také zájem o ruský zkapalněnými zemní plyn. Možností je také i dlouhodobě rozebíraný plynovod Power of Siberia, který by spojoval právě Rusko s Čínou.
Není ale zatím jisté, o kolik by se dodávky ruské ropy či plynu mohly do Číny vlastně zvýšit. Podle agentury Reuters se americký zkapalněný zemní plyn na celkové čínské spotřebě v minulých měsících podíl mezi 4 až 12 procenty. Třeba v letošním lednu to ale byly jen 2 procenta celkového čínského dovozu.
Čína navíc má k dispozici i další státy, se kterými může obchodovat, a to včetně Kazachstánu či Myanmaru. „Peking se dlouhodobě drží strategie postavené na diverzifikaci. Nyní mají ruské dodávky poměrně významné zastoupení už na trhu s uhlím a ropou,“ tvrdí analytik Alexander Firančuk.
Rusko utrpí ztráty
Analytici ale zároveň tvrdí, že Rusko z dlouhodobého pohledu z trvajícího obchodního napětí ve světě profitovat nebude. Obchodní války totiž podkopávají globální hospodářský růst, což by mohlo snížit poptávku po energetických komoditách z celého světa. Na jejich vývozu je ale ruská ekonomika dlouhodobě postavená.
„Rusko hospodářsky utrpí ztráty, pokud se dodavatelské řetězce změní. V první řadě to budou země na jihovýchodu Asie, které jsou ekonomicky postavené na vývozu do celého světa. Mezi ně se řadí třeba Čína či Vietnam. Následně to ale budou ekonomiky, které na jihovýchod Číny vyvážejí,“ upozorňuje ekonom Dmitrij Nekrasov.
Pokud ale budou čínsko-americké vztahy dlouhodobě napjaté, mohou čínské společnosti s těmi ruskými i přes trvající sankce více obchodovat, a to i přes rizika, která s tím souvisejí. Zároveň to pro země po celém světě může být další pobídka k tomu, aby našly alternativu k dolaru a americkému finančnímu systému. V této otázce jsou aktivní zejména státy BRICS, mezi které se řadí právě i Rusko, uzavírá The Moscow Times.