Loni činily příjmy ze zdanění nemovitostí pouze 0,7 procenta veškerých daní, které stát vybral. Přitom celounijní průměr se pohybuje kolem 2,5 procenta. I s Českem srovnatelné země, jako jsou Polsko, Slovensko, Maďarsko nebo Slovinsko, vybírají skrze tuto daň v přepočtu na HDP o zhruba 40 miliard více než Češi. Zároveň méně daní zaměstnaneckou práci. Ekonomové se shodují, že vyšší danění práce brzdí ekonomický růst výrazně víc než zdanění nemovitostí.
O tom mluvil v nedávném rozhovoru pro MF DNES také miliardář Ondřej Tomek, když vysvětloval, proč softwarovou firmu Safetica přesouvá do USA. „Česko má zásadní problém, protože má obří zdanění práce, špatně řešené podmínky pro přijmutí a držení kapitálu a velmi nízké zdanění majetku. To je pro ekonomiku zničující kombinace,“ tvrdí.
Studie PAQ Research očekává, že by vyšší zdanění nemovitostí přifouklo příjmy z této daně zhruba o 16 miliard. Díky tomu by bylo možné snížit zmíněné zdanění práce. Mediánová výše daně z nemovitosti placená domácnostmi by se zvedla ze současných 1 673 korun na 2 763 korun.
Ekonomové by navýšení daně z nemovitosti dosáhli zejména skrze přenesení většího zdanění na pozemky. „Přenesení daňové zátěže na pozemky znamená, že návrh reformy obsahuje čtyřnásobnou sazbu daně na hodnotu pozemku, než je sazba na hodnotu samotné budovy. Náš návrh počítá s 29,2procentním výběrem na dani z hodnoty budov a s 70,8procentním výběrem na dani z hodnoty pozemků, a to nezastavěných i zastavěných,“ shrnuli autoři návrhu.
To by podle ekonoma z PAQ Research Jakuba Komárka znamenalo zejména v oblastech s vysokou poptávkou po bydlení vyšší motivaci pro výstavbu a investice místo pasivního držení pozemků. „Víc se pak vyplácí zastavování proluk a stavba vyšších domů, když využívají stejný pozemek,“ dodal.
Ekonomové nicméně myslí na to, aby se vyšší daň negativně nedotkla lidí, kteří třeba mají i dražší nemovitost, ale nízké příjmy. „Jedná se typicky o lidi v důchodovém věku, kteří mají obecně nižší příjmy,“píše se ve studii.
Navrhují proto hned dvě slevy. První je sleva na poplatníka pro rezidenční bydlení ve výši tisíc korun. Tuto slevu by mohli uplatnit všichni vlastníci nemovitostí. „Sleva zvýhodňuje vlastníky, kteří vlastní jen jednu nemovitost. Díky ní se 29,5 procenta fyzických poplatníků s nízkou hodnotou nemovitostí zdanění snižuje,“ upřesňují ekonomové.
Druhá sleva ve výši 1 500 korun myslí právě na důchodce a jiné zranitelné vlastníky. Například důchodkyně, která vlastní byt o rozloze 60 metrů čtverečních a hodnotě 3,5 milionu korun by neplatila nic.
Naopak vlastník stometrového bytu v Ostravě v hodnotě necelých šesti milionů, který příležitostně využívá i svůj šedesátimetrový byt v Praze v hodnotě necelých osmi milionů, by po reformě za oba byty platit 7 549 korun, tedy o 3 559 korun ročně více než platil dosud.
Zdaňte sklady
Výrazně víc by si proti dnešku podle návrhu měli na dani připlatit majitelé kanceláří a skladů, zejména v lokalitách, kde lidé chtějí bydlet. „Dnešní zdanění kanceláří a skladů takřka vůbec nereflektuje, zda se komerční stavba nachází v centru Prahy, nebo mezi poli. Navázání na polohovou rentu a místní ceny by vedlo k vyššímu zdanění komerčních nemovitosti v bohatých městech a jejich okolí. A přineslo vyšší motivaci pro podniky spořit s místem. Zároveň zvýhodní podnikání v regionech s nižší kupní silou,“ tvrdí autoři studie.
Majitel skladu na okraji Prahy s hodnotou 240 milionů zaplatí ročně na dani z nemovitosti 216 tisíc korun. Po reformě by si připlatil navíc přes 130 tisíc. Stamilionový sklad, který zabírá místo pro 400 až 500 domácností by totiž měl podle ekonomů něco stát.
Celkově by ekonomové rádi navázali výši daně z nemovitosti na lokalitu. „Máme relativně vysokou zátěž pro levnější nemovitosti a chudší regiony. Může za to systém koeficientů, který jen velmi špatně zohledňuje reálnou hodnotu nemovitostí a pozemků v regionu,“ vysvětlili. Například v Havířově je metrová sazba daně až třikrát vyšší než v malých obcích okolo Prahy. Nemovitosti v Havířově přitom mají poloviční cenu.