Podle České spořitelny klesá počet hotovostních transakcí přibližně o deset procent každý rok, a to minimálně poslední tři roky. „Počet vkladů i výběrů hotovosti přímo na pokladně v pobočce pozvolna klesá a za posledních pět let se snížil zhruba o třicet procent na aktuálních cca 200 tisíc transakcí v měsíci,“ říká Lukáš Kropík, tiskový mluvčí České spořitelny.
Podobný trend pozorují i jiné banky. „Zájem o hotovostní služby na pobočkách v posledních letech spíše mírně klesá,“ potvrzuje mluvčí skupiny ČSOB Monika Hořínková. I zde evidují meziroční pokles přibližně o deset procent. „I přesto značná část populace, podnikatelů a firem stále očekává, že banka bude nadále schopna realizovat hotovostní platební styk a nabízet hotovostní služby,“ dodává mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.
Chování klientů je v tomto ohledu v podstatě totožné bez ohledu na to, zda jde o menší město, vesnici, nebo Prahu. Podle Kropíka tak hotovostní transakce klesají rovnoměrně jak ve velkých, tak i menších městech.
Hotovostní služby vyhledávají hlavně starší. „Důvodem je zřejmě větší klid a jistota v důvěryhodném prostředí pobočky banky,“ vysvětluje Šárka Nevoralová. Totéž však platí i pro mladší ročníky, když si potřebují vybrat nebo vložit větší objem hotovosti. Starší lidé navíc často provádějí transakce s bankovkami a mincemi na České poště.
Hotovostní operace z poboček bank nezmizely zcela, je však o ně menší zájem. A zejména za poslední rok se značně se změnil i trend výběrů. „Od roku 2024 začínají na přepážkách pokladen převažovat výběry hotovosti především větších objemů, které nelze vybrat z bankomatu,“ popisuje Lukáš Kropík z České spořitelny.
Na pokladnu na pobočce tak většinou míří buď starší generace, nebo ti, kteří potřebují vybrat či vložit hotovost v takové výši, že už ji bankomat nepovolí. Případně využívají pobočku ve chvíli, kdy potřebují provést operaci s vkladními knížkami, vybrat si určitý konkrétní počet mincí a podobně.
Adekvátně tomu tak banky reagují a upravují dostupnost svých služeb. Například Česká spořitelna převedla některé pobočky do bezhotovostního režimu. Aktuálně provozuje 336 poboček, z nichž jen 126 nabízí hotovostní operace. A letos jich ještě ubude. „V letošním roce plánujeme do bezhotovostního režimu převést okolo šesti našich menších poboček, a to z důvodu většího poklesu hotovostních transakcí,“ dodává Kropík.
A u jiných poboček dochází k úpravě provozní doby pokladen. Od 1. dubna například zkracuje provozní dobu pokladny na strakonické pobočce na 2 dny v týdnu. Místní si tak budou moci případné hotovostní operace vyřídit na pobočce jen v pondělí a ve čtvrtek. Rozhodující byl právě malý zájem ze strany klientů. „Dlouhodobý pokles hotovostních transakcí, tedy nezájem klientů o tyto služby je pro nás rozhodující,“ vysvětluje Kropík.
Podobně vnímají situaci i v Komerční bance. „V souladu s dlouhodobou strategií banky samozřejmě dochází i k určité optimalizaci pobočkové sítě. Vzhledem k výchozímu stavu ještě před několika lety, kdy KB měla v provozu několik set poboček s pokladní službou, dochází právě i kvůli rostoucí digitalizaci bankovních služeb k přirozenému úbytku poboček, případně omezení provozních hodin pokladních přepážek,“ popisuje Šárka Nevoralová.
Banka jde zároveň cestou zvyšování počtu bankomatů, ať už vlastních, nebo prostřednictvím projektu Sdílený bankomat. Stejnou strategii má i ČSOB. „Na změnu reagujeme zvyšujícím se počtem bankomatů,“ uvádí Monika Hořínková. Strategie omezení provozu pokladen na pobočkách či úplného zrušení poboček je zde dána řadou faktorů, kdy vytíženost či zájem ze strany klientů je jen jedním z nich.
Na rozdíl od zájmu o pokladní služby však zájem o služby bankomatů a vkladomatů podle údajů všech bank výrazně vzrůstá. „Počet vkladů v našich bankomatech se za posledních pět let téměř zdvojnásobil na současných zhruba 800 tisíc transakcí v měsíci,“ uzavírá Lukáš Kropík.