„Přijel jsem do Moskvy. Každý svůj pobyt zde začínám návštěvou hrobu neznámého vojína,“ napsal Dodik na síti X. K příspěvku připojil video, v němž mimo jiné chválí ruského diktátora Vladimira Putina.
Napětí uvnitř Bosny a Hercegoviny vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.
Prezident Republiky srbské (RS) stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta. Toho mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním daytonské mírové dohody z roku 1995. Dohoda ukončila téměř čtyři roky trvající válku, při níž zahynulo kolem 100 tisíc lidí.
Celostátní prokuratura na počátku března zahájila Dodikovo vyšetřování kvůli podezření z narušení ústavního pořádku Bosny a Hercegoviny. Následně bosenský Nejvyšší soud vydal na politika zatykač, protože ignoroval předchozí předvolání prokuratury.
Minulý týden pak bosenský soud vydal i mezinárodní zatykač. Navzdory těmto skutečnostem vycestoval Dodik za hranice Bosny už dříve, a to nejprve do Srbska a poté do Izraele. Prezident RS, jedné ze dvou entit tvořících stát Bosna a Hercegovina, obvinění bosenských úřadů odmítá jako nesmyslná a politicky motivovaná.
Druhou entitou tvořící stát Bosnu a Hercegovinu je muslimsko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny. Toto nastavení začalo platit po krvavé válce v 90. letech. Celostátní úřady jsou slabé.
Dodik, jenž v RS vládne od roku 2006, dlouhodobě kritizuje vnitřní uspořádání společného státu a Bosnu označuje za vězení. Jeho separatistická rétorika i praktické kroky vyvolaly mezi některými bosenskými politiky i mezinárodními představiteli obavy z možného rozpadu multietnické země. Ten by se podle mnohých neobešel bez nového krveprolití.