Trump se dlouhodobě netají názorem, že USA poskytly Ukrajině v posledních letech až příliš finanční i vojenské pomoci. Nyní jeho administrativa chce, aby ukrajinská strana tuto pomoc USA opětovala. Proto je zastáncem dohody, díky které by Spojené státy získaly podíl na výnosech z ukrajinských nerostných zdrojů, píše Bloomberg.
Je otázkou, kam Trump podepsáním této dohody míří. Ukrajina totiž nemá nijak zvlášť výrazné zásoby nerostných surovin. Za zmínku stojí zejména hořčík, titan, grafit nebo uran. Některé nerosty jsou důležité pro moderní technologie, a to zejména ukrajinské lithium. Platí ale, že velká část významných ložisek se momentálně nachází na území, které je pod ruskou kontrolou.
Podle odhadů agentury Bloomberg se hodnota ukrajinských ložisek pohybuje okolo 10 bilionů amerických dolarů. Problémem ale mimo jiné je, že případná výstavba zpracovatelských závodů by byla nákladná a přinášela by také mnohé enviromentální problémy. Trumpovi se ale může zamlouvat, že i díky Ukrajině může částečně zasáhnout vůči Číně, která dnes těžbě i zpracování kovů vzácných zemin dominuje.
Trumpovi může jít i o plyn
Amerika by mohla od Ukrajiny odebírat i uhlí a zemní plyn. Podle odhadů totiž má jedny z největších zásob zemního plynu v Evropě. Disponuje také sítí plynovodů a zásobníků, které dříve zajišťovaly tranzit ruského plynu do Evropy. Ten ale na počátku roku 2025 kvůli trvající invazi skončil a jeho pokračování minimálně v blízké budoucnosti se jeví jako velmi nepravděpodobné.
Podle aktuálního znění dohody by USA a Ukrajina vytvořily jakýsi společný investiční fond zajišťující prostředky pro obnovu ukrajinského území po skončení války. Ukrajina by do něj odváděla polovinu budoucích výnosů z nerostných surovin ve státním vlastnictví. Týkalo by se to pouze nových projektů, což by však zároveň znamenalo již zmíněné masivní investice do těžby a zpracování.
Souvislost s Marshallovým plánem? Téměř žádná!
Odborníci říkají, že třeba od poválečného Marshallova plánu se americká nabídka dramaticky odlišuje. Marshallův plán byl totiž jakousi strategickou investicí do rozvoje a stability evropských ekonomik. Vedl k omezení šíření komunismu a rozšíření trhu pro americké zboží.
Americko-ukrajinská dohoda je ale úplně jiná. Podle agentury Bloomberg je na ni možné pohlížet jako na transakční smlouvu, podle které by přírodní zdroje složily jako protihodnota za dosavadní pomoc USA.
Podle odhadů Světové banky, OSN a ukrajinské vlády bude na obnovu ukrajinského území v příštích 10 letech potřeba vynaložit minimálně 520 miliard amerických dolarů.
Co tím Ukrajina vlastně získá?
Otázkou zůstává, co za takovou dohodu vlastně nabízejí Spojené státy americké samotné Ukrajině. Agentura Bloomberg upozorňuje, že Trumpova administrativa nepřišla s žádnými explicitními bezpečnostními garancemi. Hovoří pouze o jakémsi trvalém partnerství postavené na ekonomických vazbách. Zmíněné investice do společného ukrajinsko-amerického fondu mají přispívat k budoucí prosperitě, bezpečnosti i obnovy Ukrajiny.
Trump v této souvislosti říká, že právě ekonomické propojení Ukrajiny a USA musí být pro ukrajinského prezidenta, jeho tým a celý ukrajinský lid dostačující. I ostatní evropské ekonomiky ale na ta toto ekonomické propojení pohlížějí jako na nepříliš dostačující. Obávají se, že takové ekonomické partnerství případné další ruské útoky v budoucnu nezastaví, uzavírá Bloomberg.