Ropovod Družba vyschl. Otázkou je, zda napořád

Česko řešilo zastavení dodávek z Ruské federace naposledy loni v prosinci, kdy ropa netekla několik dní. V roce 2019 šlo o delší epizodu, tehdy se Družba kvůli kontaminaci ropy na dva měsíce zcela odmlčela.

Nynější situace je však odlišná. Poslední pozastavení dodávek ropy do Česka ropovodem Družba způsobily platební problémy, které nastaly po uvalení posledních sankcí USA na Rusko. Mělo jít o komplikace mezi polským vlastníkem českých rafinerií a ruskými dodavateli, což již dříve potvrdil i ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

ORLEN Unipetrol ropu na našem území pouze zpracovává. Ropa pro všechny rafinerie této skupiny je nakupována centrálně mateřskou společností ORLEN S.A. ve Varšavě. Ta má také smlouvy s dlouhodobými dodavateli. Podle pozorovatelů by mohlo jít o způsob, jak se z kontraktu, který by měl platit do letošního června, z dodávek ruské ropy vyvázat.

Podle neziskové organizace Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) se sídlem ve Finsku bylo Česko ještě v průběhu února pátým největším dovozcem ruských fosilních paliv v rámci Evropské unie. Pouze ropu dovezla ČR v hodnotě 132 milionů eur. Slovensko, čtvrtý největší odběratel v EU, dovezlo ruská fosilní paliva v hodnotě 253 milionů eur přičemž 70 procent slovenského dovozu tvořila ruská ropa ropovodem v hodnotě 175 milionů eur.

Slovensko a Maďarsko nadále odebírají ropu ropovodem Družba. Nicméně před dvěma týdny byly dočasně přerušeny dodávky do Maďarska poté, co ukrajinský dron zasáhl jednu měřicí stanici. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil se přihlásil k odpovědnosti za tento útok.

Část ruské ropy je však na Slovensku rafinována na ropné produkty a reexportována zpátky do Česka. To může ještě chvíli pokračovat, protože výjimka Slovenska ze zákazu vývozu ropných produktů vyrobených z ruské ropy, který skončil v prosinci 2024, byla prodloužena do letošního června. České ministerstvo průmyslu a obchodu o další prodlužování výjimky v Bruselu neusilovalo. Loni v prosinci se však objevily informace, že v případě zastavení dodávek paliv ze Slovnaftu do ČR by je Česko muselo dovážet z jiných zemí, a to až v objemu 700 tisíc tun ročně.

Vloni byla do ČR dovezena ropa v celkovém množství 6 501 tisíc tun, což meziročně představovalo pokles o 12 procent v porovnání s rokem 2023. Z tohoto množství bylo 42 procent ropy dovezeno Družbou, přičemž podíl ruské ropy klesl na úkor vyššího dovozu suroviny z Ázerbájdžánu a Kazachstánu, uvádí MPO. Celkem 58 procent přiteklo ze západu prostřednictvím ropovodu IKL. Rok předtím byl tento poměr přesně opačný, více ropy přiteklo do Česka Družbou z východu. Podle MPO souvisí kolísání podílu přepravy jednotlivými ropovody v porovnání s předchozím obdobím se sjednanými dodávkami v množství a způsobu přepravy ze strany zpracovatele ropy.

Padesát tankerů navíc pro ČR

Zatímco společnost Orlen Unipetrol, která vlastní obě rafinerie na českém území, rozhoduje o původu ropy a jejím objemu, přepravcem ropy a správcem části ropovodů IKL a Družba na českém území je společnost MERO ČR. A ta hlásí, že úspěšná modernizace a zkapacitnění ropovodu TAL již umožňuje Česku mít plnohodnotnou alternativu k dodávkám z východu.

„Ropovod TAL včetně navýšené kapacity v rámci projektu TAL PLUS je plně k dispozici. Stejně tak zůstává připraven pro případné obnovení provozu ropovod Družba. Jsme připraveni flexibilně na všechny scénáře,“ sdělil MF DNES Zdeněk Dundr, člen představenstva a provozně technický ředitel společnosti MERO ČR.

Jak dodává tisková mluvčí společnosti Barbora Putzová, technickou připravenost projektu TAL-PLUS na navýšení kapacity potřebné pro ČR potvrdil i poslední zátěžový test provedený na začátku letošního března. „Nadále ale probíhají dokončovací práce včetně instalace záložních čerpadel na některých přečerpávacích stanicích. Předpokládáme, že celkové náklady nepřekročí plánovanou částku 1,3–1,6 miliardy korun,“ říká mluvčí.

Momentálně výpadek Družby kompenzují zapůjčené státní hmotné rezervy. „Naši žádost projednala na svém zasedání Vláda ČR ve středu 5. března a rozhodla o rámcové půjčce až 330 tisíc tun ropy pro případ dlouhodobějšího omezení dodávek,“ upřesňuje mluvčí Orlenu Unipetrol Pavel Kaidl. Zatímco loni v prosinci na čerpání ze zásob kvůli obnovení dodávek ruské ropy nedošlo, v roce 2019 se z nich od dubna do června toho roku čerpalo.

Podle Kaidla ropu z Družby zpracovává pouze rafinerie v Litvínově, která je již technicky připravena na budoucí přechod na nové ropné směsi, ke kterému by mělo dojít do konce prvního pololetí letošního roku. Kralupská rafinerie zpracovává pouze neruské druhy rop, které k nám proudí po moři a ropovodem TAL/IKL z italského přístavu Terst.

Čerpání zápůjčky má probíhat postupně do 30. června a společnost Orlen Unipetrol pak vrátí ropu zpět do státních rezerv do konce srpna.

Po realizaci zápůjčky má být ruská ropa REB nahrazena ropou typu AZERI Light. Ta se již dlouhodobě zpracovává v rafinerii Kralupy nad Vltavou a její přidání do strategických rezerv podle MPO zvýší energetickou bezpečnost Česka.

S projektem navýšení kapacity ropovodu TAL přišlo Česko již v roce 2015, kdy byla dokonce vypracovaná studie. Záměrem bylo začít budovat nezávislost na ruské ropě z ropovodu Družba. Investice do modernizace infrastruktury včetně technologických změn infrastruktury jsou plně financovány z výnosů společností MERO ČR, jejímž 100procentním akcionářem je Ministerstvo financí ČR.

Když v roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, jednání o projektu TAL PLUS byla obnovena. „Česku se podařilo vstoupit do exkluzivního klubu akcionářů ropovodu TAL, a i když máme pouze pět procent, dokázali jsme všechny přesvědčit. A dokázali jsme prosadit a zrealizovat projekt TAL PLUS,“ zdůrazňuje Jaroslav Pantůček, generální ředitel MERO ČR.

Konsorcium TAL si uvědomoval, že projekt je výhodný i pro ostatní akcionáře. Šlo o ekonomickou příležitost, díky modernizaci velké části zařízení vzroste přeprava ropy. Posiluje se také spolehlivost ropovodu, nová čerpadla a motory jsou mnohem efektivnější.

Technicky se kapacita ropovodu TAL navýšila na zhruba 50 milionů tun ropy ročně, což je dostatečná rezerva, aby byla zásobena i Česká republika. Součástí projektu TAL PLUS byla i modernizace přístavu v Terstu. Akcionáři se totiž obávali, zda se po posílení kapacity přepravy ropy potrubím nestane slabým místem právě přístav. Do Terstu by mělo ročně připlout přibližně padesát tankerů navíc, které povezou ropu pro Česko.

Adblock test (Why?)